Page 33 - CZ_UNESCO_Zatec_MP_2020_A4
P. 33

přetíná Kruhové náměstí, p. p. č. 6775/1 a dále vede osou ulice U odborů, p. p. č. 6781/3 a 6781/1, láme se k jihu po ose
         ulice Fűgnerovy, p. p. č. 6781/1, láme se k východu a vede po ose ulice Tyršovy, p. p. č. 6777/1 jihovýchodním směrem.


         Pak mění směr k západu a vede osou ulice Pražské, p. p. č. 6960/1, dále osou Komenského aleje, p. p. č. 6960/2 až k ulici
         Masarykově, p. p. č. 6787/1. Zde se hranice stáčí k severu na jihozápadní roh p. p. č. 505/1 a pokračuje směrem západním
         po jižní hranici st. p. č. 505/1, p. p. č. 221, 220/1, st. p. č. 508, 510/2, 1133/2, p. p. č. 233/4, 233/3, st. p. č. 511, p. p. č. 6789,
         6730/13, 6730/16, st. p. č. 974, 975 a p. p. č. 6730/14. na západním rohu tohoto pozemku se hranice láme východním
         směrem a pokračuje po severních stranách p. p. č. 6730/15, st. p. č. 1577/2, opět p. p. č. 6730/15, 6730/12, st. p. č. 3129,
         p. p. č. 6730/6, st. p. č. 973, p. p. č. 6730/4, 6731/1 a 6731/10. Zde se hranice stáčí k jihovýchodu po hranicích p. p. č.
         6731/9 a 6731/3, opisuje severní a východní stranu p. p. č. 246/1 a kolmo překračuje ulici Pod známkovnou, p. p. č. 6798
         směrem k severozápadnímu rohu p. p. č. 246/5. Dál hranice statku pokračuje východním směrem po severních stranách
         p. p. č. 246/5, st. p. č. 1977/1, p. p. č. 252/4, st. p. č. 533/3, p. p. č. 252/2 a st. p. č. 539. Zde se stáčí k severu a kolmo
         překračuje ulici Chmelařskou, p. p. č. 6794/1 směrem na jihozápadní roh p. p. č. 909, kterou obchází ze západu a severu.

         Pokračuje směrem k východu po severní hranici p. p. č. 909, st. p. č. 549, 550/1, 552/3 a 552/1 k místu, kde severním
         směrem překračuje komunikaci p. č. 6794/1 a po západní straně st. p. č. 554 a p. p. č. 6753 směřuje do ulice Příkré, kde
         se stáčí na sever a podél hranice středověkých hradeb přijde do svého výchozího bodu přes areál žateckého pivovaru,
         původně místa žateckého hradu.


         Společná nárazníková zóna obou komponent
         Pro obě komponenty byla definována společná nárazníková zóna, která byla vytvořena vzhledem k rozsahu obou
         komponent, obsahuje sekundární atributy, a chrání navrhovaný statek nejen díky jednotlivým právním předpisům
         platným na jeho území, ale zajišťuje i vizuální integritu.

         Rozsah nárazníkové zóny je založen na racionální kombinaci přírodních terénních daností v území a funkčním využitím
         území, jež s  nominovanou krajinou úzce souvisí. Hranice nárazníkové zóny je  vedena v  maximální možné míře
         po existujících jednoznačných liniích zjevných v krajině (komunikace, terénní zlomy, potoky) nebo je jedinečně určena
         hranicemi katastrálních a administrativních území. Zároveň jsou v maximální míře využity dlouhodobě stabilní hranice
         dotčených katastrálních území a samosprávných obcí, v případě potřeby sleduje hranice i přesné hranice jednotlivých
         pozemků, jak jsou zaznamenány v katastru nemovitostí; to vše s cílem, aby ochranné funkce a související výkon státní
         správy byl v území nárazníkové zóny jednoznačný a co nejsrozumitelnější.
                                                                                                                   33
         V plném rozsahu zahrnuje nárazníková zóna hlavní spojující silnici mezi oběma komponentami, stejně jako linii řeky
         Ohře a z mladších liniových jevů v území i příslušné úseky dvou místních železnic, jejichž role v rozvoji zpracování
         a obchodování s chmelem je rovněž významná. V neposlední řadě nárazníková zóna obsahuje některé významově
         související stavební celky doplňující celý příběh zdejšího pěstování a  šlechtění a  zpracování chmele, jimiž je  areál
         Chmelařského institutu (výzkumný a šlechtitelský subjekt) při západním okraji, dále novodobý moderní zpracovatelský
         areál podniku Chmelařství, Družstvo Žatec, severně od komponenty 02 při železničním uzlu. Území nárazníkové zóny
         zároveň zahrnuje další produkční chmelnice (například severně od komponenty 02 nebo v území podél řeky Ohře),
         které nejsou sice tak koncentrované jako v komponentě 01, ale dotvářejí celkový obraz nominované kulturní krajiny
         a budou tvořit i vítané širší zázemí statku pro rozvolnění cílů potenciálních návštěvníků území, kteří budou chtít specifika
         pěstování chmele sledovat v širším kontextu. Velký rozsah a charakter nárazníkové zóny tak může zajistit do budoucna
         sledování a koordinovaný rozvoj dalších prezentačních aktivit souvisejících s hodnotami statku.
   28   29   30   31   32   33   34   35   36   37   38