Page 38 - CZ_UNESCO_Zatec_MP_2020_A4
P. 38
B.2. ODBORNÉ POPISNÉ INFORMACE O STATKU
Podrobný popis statku je spolu s jeho historií obsažen v kapitole 2 hlavní části nominační dokumentace. Pro kontext
a pochopení priorit formulovaných v Management Planu pro jeho návrhové období jsou uvedeny hlavní popisné
informace představující obě komponenty statku.
B. ANALYTICKÁ ČÁST MANAGEMENT PLANU
B.2.1 CHARAKTERISTIKA STATKU
Nominovaný statek Žatec a krajina žateckého chmele je jedinečnou prostorovou strukturou. Postupné změny ve způsobu
obhospodařování chmelnic a technologické pokroky při následném zpracování plodiny, ke kterým v průběhu několika
staletí docházelo, měly a dosud mají, svůj odraz v její krajinné podobě.
Urbanistické a krajinné prostředí sídla a vesnice v rámci nominovaného statku Žatec a krajina Žateckého chmele je zcela
rozdílné, stejně tak je rozdílná i jejich tradiční stavební kultura. Přesto však vesnické i městské chmelařské stavby vykazují
některé společné a specifické znaky. Typická je zejména jejich střešní krajina, ve které se uplatňují střechy s nízkými
štíty a rozměrnými manipulačními otvory pro dopravu chmele do podkroví a střechy s řadami tvarově specifických
provětrávacích vikýřů. Výhradně celodřevěné vnitřní konstrukce staveb zároveň umožňují proces zpracování, v němž
je pro jeho urychlení a racionalizaci důležité zajištění vertikálního pohybu zpracování chmele od půdy po přízemí.
Plodina jako taková je rovněž specifická, nejen díky svému dopadu ve využití krajiny a nutnost podpůrných konstrukcí
pro chmelové liány. Jako jedna z vůbec nejrychleji rostoucích kulturních rostlin má chmel zcela zásadní dynamický
dopad na krajinu a odlišuje se tak od naprosté většiny dalších zemědělských plodin. V době její hlavní vegetace
se podoba krajiny mění prakticky v řádu hodin, vizuální dynamika chmelařské krajiny proto není srovnatelná s žádnou
jinou zemědělskou krajinou.
B.2.2 SLOVNÍ POPIS STATKU
38
KOMPONENTA 01 – ŽATECKÁ CHMELAŘSKÁ KRAJINA
Žatecká chmelařská krajina je vynikajícím příkladem vysoce kompaktní a kontinuálně od středověku využívané
chmelařské krajiny nesoucí všechny atributy pěstování a zpracování chmele až do prodeje velkoobchodníkům. Zdejší
chmelnice využívají drátěné konstrukce typické pro tuto oblast, a nacházejí se v autentických polohách. Dalším
důležitým atributem vzájemné interakce člověka a jeho prostředí je doklad technologického a vědeckého vývoje na poli
odborného šlechtění chmele, které se provozuje na výzkumných chmelnicích v komponentě včetně řízení Účelového
hospodářství ve vesnici Stekník výzkumnou institucí Chmelařským institutem s.r.o. v Žatci.
Komponentu 01, která je spojitým územím, rovněž charakterizuje množství prvků, které jsou samostatně chráněny jako
zapsané kulturní památky. Detailní popis je v nominační dokumentaci, v kapitole 2 a 7.c
Chmelnice
Chmelnice v okolí vesnic Stekník a Trnovany se rozkládají v blízkosti soutoku řeky Ohře a Zlatého potoka (Blšanka).
Chmelnice využívají drátěné konstrukce, jejichž konstrukční princip spočívá v drátěném stropu, tvořeném příčnými
(nosnými) dráty, spojujícími příčné řady podpěrných sloupů (dřevěné, betonové), a řadovými dráty, sloužícími
k zavěšování chmelovodů (vodících drátků pro růst chmelových rostlin).
Účelové hospodářství Chmelařského institutu s.r.o. ve Stekníku obhospodařuje dle, Českou republikou vedeném,
Registru půdy celkem 149,5 ha chmelnic, z toho 140,2 ha se nachází přímo v komponentě 01.
Stekník a Trnovany
Vesnice Stekník leží v srdci komponenty 01 a tvoří její významové jádro. Vesnice je obklopena chmelnicemi téměř
po všech stranách. Díky dochované autentické podobě jádra obce bylo území roku 1995 prohlášeno chráněnou
vesnickou památkovou zónou. Zástavba, jejíž součástí jsou sušárny a sklady chmele, se rozkládá kolem historické
návsi, na kterou navazuje zámek s rozsáhlými terasovými zahradami. Z nejvyšší úrovně zahrad se otevírá velkolepý
výhled na okolní chmelnice v nivě pod ostrožnou.
