Page 39 - CZ_UNESCO_Zatec_MP_2020_A4
P. 39

V jihozápadní části komponenty leží vesnice Trnovany, která administrativně spadá pod město Žatec. Její urbanistická
          struktura není zcela dochována, ale stále udržuje charakteristiku malé chmelařské vesnice v  regionu. Jádro
          s nepravidelnou rozptýlenou zástavbou je situované kolem rozšiřující se komunikace. Zástavbu tvoří zděné patrové
          objekty převážně obdélného půdorysu pod sedlovými a valbovými střechami, okapově i štítově orientované. Stavební
          fond Trnovan byl v důsledku nuceného odchodu německých obyvatel po druhé světové válce v průběhu 2. poloviny
          20. století redukován, protože se vesnici již nikdy nepodařilo v původním rozsahu dosídlit. Původní struktura, měřítko
          i hmotové řešení historické zástavby je však stále čitelné.

          V rámci Trnovan je dodnes dochováno několik mimořádně autentických chmelařských objektů. Příkladem významné
          chmelařské stavby je  čp. 8, sušárna, která vznikla přestavbou starší stodoly, která dostala honosnou neogotickou
          fasádu s charakteristickými věžičkami, ve skutečnosti průduchy sloužícími pro regulaci proudění vzduchu ve hvozdu
          i na navazujících chmelových půdách.
          Druhým významným celkem v Trnovanech, úzce souvisejícím se zdejší historií pěstování a zpracování chmele, je areál
          usedlosti č. p. 9. Dnešní podoba je výsledkem postupných stavebních úprav areálu realizovaných zejména na počátku
          20. století.
          Obraz krajiny doplňuje trvalá vegetace okolo Blšanky a Ohře a bývalých meandrů říčního koryta. Další celek trvalé
          vzrostlé zeleně přirozeným způsobem komponentu vymezuje při jejím východním a  jihovýchodním okraji. Jižním
          směrem území mírně stoupá a její hranice přirozeným způsobem vymezuje vizuálně nejcennější území krajinného
          celku, jehož celistvost je v podmínkách České republiky mimořádná.

          Řeka Ohře
          Řeka Ohře a charakter krajiny určené pěstování a zpracování chmele spolu bezprostředně souvisejí, protože pěstování
          chmele je na přítomnosti vody závislé. Právě proto se na nominovaném území kvalitní polohy chmelnic dlouhodobě
          ustálily v těsné blízkosti řeky. Vodní stav na řece Ohři v současnosti reguluje velká vodní nádrž Nechranice vybudovaná
          mezi lety 1961-68 v území proti proudu řeky, poblíž města Kadaně, čímž jsou eliminovány dříve častější záplavy a průtok
          řeky více stabilizován.


          KOMPONENTA 02 – ŽATEC – ŽATEC
                                                                                                                   39
          Městská komponenta je tvořena historickým jádrem města Žatec a obsahuje všechny standardní typy staveb související
          s funkcemi historického města založeného ve středověku, a navíc zcela specifické stavební dědictví, spojené s jeho
          vztahem k pěstování a podnikání s chmelem.

          Nachází se zde objekty měšťanských domů, stavby spojené se zpracováním chmele a stavby odrážející socio-ekonomický
          efekt chmelařského podnikání, jimiž jsou jednak vily chmelařských podnikatelů a navazující infrastruktura a stavby
          vzniklé na základě chmelařského boomu v 19. století.

          Měšťanské domy
          Pro sušení chmele ve vnitřním prostoru města byly využívány půdy měšťanských domů. V podkroví domů byl chmel
          sušen přirozeným větráním a následně skladován před prodejem. Mnoho domů dodnes reflektuje svými proporcemi
          gotickou parcelaci a jejich četné části, zejména sklepní, sahají až do pozdního středověku, kdy pěstování a obchod
          s chmelem již byly pro obyvatele města důležitým prostředkem existence.

          Stavby spojené se zpracováním chmele
          Město Žatec bylo od středověku centrem celého chmelařského regionu, kde se spojovaly všechny následující procesy
          spojené s dalším zpracováním, konzervací, certifikací a obchodem s chmelem. Dochovaný urbánně-industriální soubor
          chmelařských staveb, jejich funkční provázanost s celým procesem zpracování a obchodu měl zásadní vliv na podobu
          města. Struktura zástavby jižní části komponenty  reflektuje její  postupný růst a  obsahuje  skupiny industriálních
          chmelařských staveb, především z  19. a  20. století, zpravidla v  kombinaci s  hlavními hmotami obytných objektů
          jednotlivých vlastníků balíren a skladů chmele, které jsou standardně v organismu města umístěny při uliční čáře.
          Kombinace industriálních a obytných funkcí v rámci jednotlivých vlastnických celků dává této části nominovaného
          statku skutečně neopakovatelnou atmosféru podnikatelského prostředí druhé poloviny 19. století a počátku 20. století.
          V obraze celku stavby i z hlediska panoramatu jsou zvláště hmotově výrazné sirné komory, několikapatrové objekty
          zakončené vysokým zděným komínem.
   34   35   36   37   38   39   40   41   42   43   44