Page 138 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

Území Žatce a krajiny žateckého chmele na vojenské topografické mapě 1 : 10 000 z 60. let 20. století

2. Popis

krajina), rozlišit lze i tehdejší ruiny staveb (stavby organizace krajiny včetně chmelnic, tak sídelní
138
beze střech či rozbořené), kdy po demografické sítě i velikosti jednotlivých vesnic. Výraznější
proměně řada staveb chátrala a další detaily, které změny jsou patrnější v Žatci, zejména pokud jde
sebepodrobnější mapa nezachycuje. 6 o severojižní silniční průtah. Rozsah chmelnic
v intravilánu města byl již výrazně redukován.
V 60. letech 20. století byla pro tehdejší Dolní předměstí je zachyceno na samém počátku
Československo vytvořena barevná vojenská hromadné sídlištní výstavby. Na Horním předměstí
topografická mapa v měřítku 1 : 10 000, tedy (jednotlivě i jinde) je vlivem vyznačených továrních
v do té doby nedostupné podrobnosti zobrazení komínů dobře patrná hustá síť průmyslových
krajiny a sídel. Chmelnice jsou zde znázorněny sušáren chmele. Mapa umožňuje odlišení zděných
velmi přehledně. Velkým přínosem je také určení staveb (oranžovo-růžová barva, podobně jako
typu zemědělské stavby s tím související (sušárna na mapách stabilního katastru) od staveb
chmele, česárna chmele, JZD/jednotné zemědělské dřevěných (žlutá).
družstvo, STS/strojní traktorová stanice aj.). Doba
vzniku mapy umožňuje porovnat (ve srovnání Od roku 1950 je vydávána Státní mapa
s mapou z 50. let), k jakým změnám v krajině 1 : 5 000 - odvozená, (SMO5, SM5). Tato mapa je velmi
i sídlech došlo v uplynulých 10-15 letech, tedy již důležitá z hlediska znázornění krajiny, protože
ve změněných společenských podmínkách. obsahuje rozlišení základních kultur včetně chmelnic.
Její výhodou je jak praktické měřítko, tak zaměření
V prostoru komponenty 01 nelze nicméně změn na zachycení topografické situace jak v krajině,
v tomto období vysledovat příliš mnoho, neboť tak v sídlech, tedy včetně jevů, které katastrální
celé území je dlouhodobě stabilní jak z hlediska mapy nezachycují.

6 Ve druhé polovině 20. století se v tehdejším socialistickém Československu prohluboval neutěšený stav na poli katastrálních map a evidence
soukromých práv k nemovitostem, což pokračovalo i po přijetí některých zákonů. Nové pozemkové mapy byly postupně vyhotovovány na základě
výsledků tzv. technicko-hospodářského mapování - THM (1961-1981), později na základě výsledků tvorby základní mapy velkého měřítka - ZMVM
(1981-1992). Komplexní zakládání evidence nemovitostí (KZEN), při kterém se zjišťovaly a zapisovaly aktuální právní vztahy k nemovitostem, se
uskutečnilo v letech 1964-1988. Využití těchto pramenů k poznání vývoje krajiny a sídel je sice možné, ale s ohledem na roztříštěnost materiálu
a různé době vzniku obtížné a nepříliš efektivní. K danému účelu lze lépe využít jiné kartografické prameny, dostupné celoplošně a z relativně
krátkého časového rozmezí, navíc poměrně pravidelně aktualizované. Dosud však není vyřešena archivace a dostupnost aktuálních digitálních
vektorových mapových děl.