Page 133 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

Chmelařský výzkum se v regionu začal rozvíjet již
v meziválečném období, v době tzv. První československé
republiky (1918-1938).

V roce 1925 byla založena Státní pokusná zemědělská
I. Žatecká Dočesná stanice v Deštnici u Žatce, která od roku 1936 pracovala
jako Výzkumná stanice chmelařská. Po obsazení Sudet
Hlavní a nejstarší tradiční akcí je bezesporu byla roku 1939 přestěhována do Rakovníka, po válce
Žatecká Dočesná. Dočesná byla ve svých začátcích v roce 1947 pak přesídlila zpět do Žatce.
pouze oslavou na dvorech, maximálně vesnicích
nebo jednotlivých majitelů chmelnic. V roce 1950 byla přejmenována na Státní výzkumný
a šlechtitelský ústav chmelařský. Krátce nato, v roce 1952
Původ dočesné lze hledat podle dokumentu byl zřízen Výzkumný ústav chmelařský, ve Studentské
současného organizátora už ve středověku. ulici čp. 1070 (objekt v nárazníkové zóně). V Žatci působil
Znamenalo to rozloučení se s chmelovou sklizní. jeden ze zakladatelů chmelařského výzkumu Dr. Ing.
Ještě když byl chmel pěstován na tyčích, byla Karel Osvald, který již od roku 1927 v Deštnici pracoval na
z posledních zbývajících tyčí na chmelnici vybrána zušlechťování původních českých odrůd chmele.
ta nejhezčí a ozdobena pentlemi, ozdobena V čele této instituce se posléze objevili i další mezinárodně
věncem, a nakonec upevněn pestrý šátek. uznávané kapacity v oboru chmelařství, Ctibor Blatný,
Lubomír Vent, Antonín Srp a Robert Kellner.
Takto ozdobená tyč byla součástí povozu.
Postupně se oslavy stávaly masovější a přenesly V roce 1974 byl pro výzkumný ústav při západním okraji
se do hlavního centra - Žatce. města postaven a vybaven nový areál, který byl doplněn
i pokusnými chmelnicemi menšího rozsahu pro vědecké
Podle dochovaných zobrazení se podobná městská ověřování postupů a výsledků šlechtění chmele.
slavnost konala už v roce 1833 při návštěvě císaře.
Žatecké Dočesné tedy předcházel Chmelový tanec
pro císaře. První poválečná „dočesná“ se konala již
roku 1946. V roce 1957 byla pak Žatecká Dočesná 133
uznána jako celostátní oslava.

Žatecké slavnosti chmele, vážící pevně na konec
sklizně, a tedy obvykle konec srpna nebo začátek
září, se konaly od té doby opět každoročně a staly
se jednou z nejoblíbenějších slavností, jejichž
význam překračoval hranice okresu.

Dočesná byla odvolána pouze v roce 1968. Dodnes
se tato slavnost koná každoročně.

Dočesná se dostala i do uměleckých kruhů. Řadu
plakátů jako např. v roce 1959, kde je uvedeno
pod kresbou globusu oděného do chmelového
věnce: „CELÝ SVĚT ČEKÁ NA NAŠE ZELENÉ ZLATO“,
ilustroval známý malíř chmelařských motivů
Oskar Brázda. Více o Žatecké Dočesné obsahuje
také kapitola 2.a a 2.b.

Plakát na žateckou Dočesnou,
autor Oskar Brázda, 1958