Page 132 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

přebalování a celkové váze, protože ověřovací listina říši v podzimních týdnech roku 1938 zůstalo na zbylém
nebo certifikát mohl být vydán až na 50 kusů balení. území republiky a později, od března 1939, německého
Protektorátu Čechy a Morava asi jen 4 120 hektarů
V roce 1938 vydali František Zima (1883-1961) a Václav chmelnic. Nedotčena zůstala oblast roudnická a tršická.
Zázvorka (1903-1976) publikaci Chmelařství, která
sloužila jako učebnice pro vyšší hospodářské školy. Norimberské zákony vyloučily z žateckého chmelového
hospodářství židovské pěstitele i obchodníky. Jejich
Se stále vzrůstající silou Sudetoněmecké strany majetek, sklady a balírny chmele, pokud nebyly prodány
(SdP) stoupaly požadavky členů německého odboru nebo předány již dříve, převzaly německé žatecké
Jednoty chmelařské v Žatci. V červnu 1938 SdP zvítězila obchodní firmy. Jednalo se o cca 60 skladů a balíren
v žateckých obecních volbách. Do té doby klidný venkov v hodnotě 60 miliónů K v tehdejší měně.
se rozhořel spory mezi českými a německými pěstiteli
a přidali se i obchodníci. Za II. světové války došlo k podstatné redukci výměr
chmele. Chmelařství, stejně jako celé zemědělství
V roce 1938 začali němečtí obchodníci a nakupovači a národní hospodářství bylo uzpůsobeno potřebám
chmele úplně bojkotovat české pěstitele a po sklizni Německé říše.
na konci léta nakupovali chmel pouze od členů SdP.
Pokud nakonec nakupovali od českých pěstitelů, nutili V zabraném území byly chmelařské oblasti navázány
je k cenám nesrovnatelně nižším, než pro německé na říšskoněmecké organizační struktury. V Protektorátu
pěstitele a k označování chmele i vážních listů v němčině. Čechy a Morava byly české zemědělské organizace
zrušeny nebo začleněny do Svazu zemědělství a lesnictví
Po Mnichovské dohodě roku 1938 připadlo české zřízeného okupační mocí. Tzv. protektorátní chmel se
pohraničí, včetně území nominovaného statku Německu nesměl dovážet do Velkoněmecké říše.
a téhož roku většina Čechů ze Žatce odešla. Do ciziny
2. Popis odcházeli již ve 30. letech z obav z budoucího vývoje 1945 poklesla téměř o čtvrtinu z 8 756 hektarů na 6 682
Plocha chmelnic v žatecké oblasti od roku 1938 do roku
i bohatší místní Židé. Po zabrání pohraničních území
hektarů. Tato plocha byla přísně kontrolována a žádný
republiky - Sudet a jejich přičlenění k Velkoněmecké
pěstitel si kvůli přísným postihům nedovolil stanovenou
plochu a stanovený počet rostlin chmele překročit.
132 V této době však již pěstitelská veřejnost znala tzv.
Osvaldovy klony (viz dále v části Chmelařský výzkum),
zvláště pak klon 126, který byl výnosnější, pozdnější
a odolnější proti chorobě chmele, peronospoře. Proto
bylo častým jevem té doby, že tento klon byl vysazován
mezi porosty běžného žateckého chmele.

Po dobu války platil zákaz zřizování nových živností
a nevznikaly tedy ani nové chmelařské podniky. Obchod
s chmelem stagnoval a vývoz takřka ustal.

CHMELAŘSKÝ VÝZKUM
Přesto i toto těžké období přineslo pro české chmelařství
některé zásadní momenty a jevy, které ovlivňovaly jeho
vývoj i dlouho poté. Snahou odborných pracovníků
Zemědělských výzkumných ústavů při Ministerstvu
zemědělství v Praze a vysokého zemědělského
školství byly právě během II. světové války položeny
institucionální základy pro výzkumnou práci ve
chmelařství.

Zejména úsilí předního českého šlechtitele, doc. Dr.
Karla Osvalda, vedlo k soustavnému zušlechťování
chmele individuálním výběrem vegetativně množených
klonů z nejkvalitnějších populací krajových odrůd
z českých chmelařských oblastí a k sledování jejich
vlastností a vhodnosti pro pěstování. Krátce po válce,
v zimě roku 1945 přihlásil doc. Dr. Karel Osvald výběr
klonů žateckého poloraného červeňáku k uznávacímu
Doc. Karel Osvald (1899-1948), šlechtitel chmele, před chmelnicí řízení. Jednalo se o klony 31, 72, 114 a 126.
s jeho vysazenými klony, Žatecko, kolem roku 1940