Page 127 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

první Mezinárodní konferenci pěstitelů chmele. Cílem Členové německého Zemědělského spolku na exkurzi
ve chmelovém městě Žatci, kolem roku 1920
jednání bylo vytvoření pevných organizací pěstitelů ve
chmelařských regionech a zemích, dlouhodobé vytváření
spolehlivých statistik ploch a sklizní chmele a vytvoření
tzv. „Ústředny chmelařských korporací střední Evropy“
s výhledem na rozšíření o další produkční oblasti, včetně
zámořských.

Tato konference a její závěry podnítila dění ve
chmelařství v celé Evropě, již v roce 1912 odsouhlasili
členové přípravného výboru, že sídlem této mezinárodní
pěstitelské organizace, bude město Žatec. Ale nadějně
nastoupený vývoj byl již v roce 1913 poznamenán
vystoupením Německého spolku chmelařů a později
událostmi počátku I. světové války. Po I. světové
válce vznikl v roce 1926 v návaznosti na myšlenku
Ústředny chmelařských korporací střední Evropy, tzv.
Středoevropská chmelařská kancelář. Její činnost byla
rozvíjena téměř až do druhé světové války a na její
působnost v dalším období navázalo Evropské sdružení
pěstitelů chmele, na které navazuje již novodobé
Mezinárodní sdružení pěstitelů chmele (I.H.G.C.).

Badatel a historik Vojtěch Pojar ve své publikaci Zelené I. světové války, které bylo možno rychle uplatnit na
zlato v roce 2017 shrnul postavení žateckého chmele poválečném trhu. V obchodě se samozřejmě navazovalo
takto: „Vzestup českého chmelařství, na úkor německého na tradiční kvalitu a zvláště dobré jméno a oblíbenost
a belgického, se projevil zvláště na počátku 20. století. žateckého chmele.
V Čechách se v roce 1910 pěstoval chmel na 14 715 ha.
Český chmel měl totiž vedle své kvality ještě jednu Postupně docházelo k obnovení chmelařských organizací
podstatnou výhodu. Byl mimořádně vhodný pro výrobu a vytvoření základních struktur řízení nového státu 127
spodně kvašeného piva, především ležáku plzeňského typu. a činnost všech odborných chmelařských složek se vrátila
V roce 1884 se u nás již 99 % piva vyrobilo právě procesem k normální práci. Do pěstitelského a zpracovatelského
spodního kvašení. V Německu tento proces proběhl odvětví nastoupila další, nová generace chmelařů.
s jistým zpožděním až před 1. světovou válkou. Změna
pivovarské techniky tak z Čech v době po přelomu století Český a německý odbor Jednoty chmelařské v Žatci se
učinila, co se výměry chmele týče, čtvrté největší centrum spolu se státní správou soustředil na přípravu zákona
světového chmelařství.“ o povinném (obligatorním) známkování chmele.

ČESKÉ A ŽATECKÉ CHMELAŘSTVÍ MEZI LÉTY 1918
A 1945
Po I. světové válce, rozpadu Rakouska - Uherska a vzniku
Československé republiky nebyla počáteční situace
českého chmelařství jednoduchá. Plochy chmelnic byly
v průběhu válečného konfliktu značně zredukovány.
Z 15 378 hektarů chmelnic v celých Čechách v roce 1913
zbylo v roce 1919 jen 8 540 hektarů.

Žatecko se po vzniku Československa opět zaměřilo
na obnovu svého chmelařství. Chyběla však zkušená
pracovní síla a půda ve chmelnicích byla vyčerpána
nedostatkem statkových hnojiv, způsobeným značným
úbytkem hospodářských zvířat. Kvůli nedostatku
pracovních sil bylo obdělávání chmelnic zanedbané
a konstrukce chmelnic neobnovované. Válkou značně
utrpěly i chmelařské organizace i obchod s chmelem.

Výhodou žateckého chmelařství naproti tomu byly
veliké zásoby chmele skladované a neprodané během 57. kongres I.H.G.C. (Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele),
Lubljana, Slovinsko, 2019