Page 126 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

Nákres dopravních strojů a situační výkres z projektu městské nákladní železnice,
Žatec, 1898

Myšlenka ústředního skladu s městskou
kolejovou dráhou
Správa města začala ve spolupráci s obchodníky
s chmelem, kterých v té době bylo více než sto,
uvažovat o výstavbě ústředního skladu chmele,
odkud by byl chmel po proclení expedován. Hledaly
se cesty vhodného dopravního řešení, které by
propojilo sklady a balírny chmele a trhy na zeleninu
s nádražími na obou železničních drahách. Úvahy
dokonce směřovaly ke zřízení městské nákladní
a osobní kolejové dráhy. Počítalo se s přepravou
až 50 000 nákladních vagónů ročně, i s přepravou
osob po městě. Celková délka plánované trati činila
více než 5 km.

První projekt byl předložen v roce 1898, ale jeho
2. Popis zdráhavé. Důvodem váhání, zda akci povolit, bylo
projednávání na ministerstvu železnic bylo velmi

hlavně navržené použití speciálních lanových
konstrukcí pro zdolávání strmých ulic mezi polohou
železnice u řeky a historickým centrem Žatce se
sklady (vyvýšená pozice náhorní plošiny v popisu
126
kapitoly 2.a). V roce 1902 byl ještě městem zadán
nový projekt, který měl řešit oddělení městských
kolejových tratí pro osobní a nákladní provoz. Tato
Zemědělský historik Ing. Zdeněk Tempír, CSc. (1926) uvádí, trať měla mít dokonce odbočku až k žatecké radnici
že v letech před první světovou válkou bylo na Žatecku na hlavním náměstí. Projekt byl předán městu v roce
zapotřebí při sklizni chmele až 60 140 tisíc sezónních 1903 a Město i nadřízené orgány projekt schválily.
pracovníků - česáčů. Atmosféru chmelových sklizní
před první světovou válkou poutavě popisuje spisovatel Rozpracování k realizaci zabránila podrobnější
a Egon Ervín Kisch v reportáži z roku 1910 „Na chmel na pochůzka odpovědných osob v roce 1905, která
Žatecko“, z období 1. poloviny 20. století se dochovala
i řada fotografií s tématem sklizně. prokázala některé problémy celého projektu.
Projekt k realizaci by vyžadoval bourání nárožních
Jak už bylo zmíněno, roku 1907 byla v Čechách evidována domů v historickém centru města, byly by potřebné
dosud vůbec největší výměra chmelnic 17 280 hektarů. rozsáhlé terénní úpravy a projekt byl velmi nákladný.
V témže roce byl vydán první provenienční zákon, Velkoobchodníci s chmelem a zeleninou tak zjistili, že
vymezující pěstitelské obce, polohy a oblasti a stanovující cena, za kterou by mohli nakládat železniční vagóny
dobrovolné (fakultativní) známkování chmele. Žatecká přímo u svých skladů, je nepřiměřená. Nakonec
oblast se podle prováděcího nařízení dělila na tři skupiny, i město Žatec nemělo na financování projektu
na tzv. chmel městský, okresní a krajský. Do skupiny dostatek prostředků, a proto z realizace nákladní
„městského chmele“ patřilo pouze město Žatec.
tramvajové dopravy ve městě sešlo. Díky včasné
rozvaze nebyly provedeny hrozící demolice a v Žatci
Toto rozdělení bylo již v roce 1910 novelizováno a skupina
městského chmele byla odstraněna. Jednota chmelařská i nadále převažovala jednoduchá doprava povozy,
v Žatci a obě její sekce, tedy česká a německá, dlouhodobě později i prvními nákladními vozy.
zpracovávaly data a přehledy o stavu chmelařství
v Evropě. Situace v té době nebyla dobrá a zvláště
s odbytem chmele byly problémy. Po podrobném
vyhodnocení situace a mnoha diskuzích s pěstiteli se
Jednota chmelařská rozhodla svolat do Žatce na 1. 9. 1911