Page 125 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace
P. 125

Budovy chmelového trhu v Norimberku byly zničeny
         2.b4  PRVNÍ POLOVINA                                                                   během II. světové války, 1920
                   20. STOLETÍ A VÁLEČNÁ OBDOBÍ


          Roku 1901 bylo v  žatecké oblasti evidováno 9 218
          pěstitelů. Včetně největších producentů to představuje
          průměrnou výměru 1,2 hektaru na jednoho pěstitele.
          V  samotném administrativním území Žatce bylo
          tehdy 487 hektarů chmelnic a bylo zde evidováno 491
          pěstitelů chmele (z toho v samotném administrativním
          území Žatce bylo tehdy 491 pěstitelů s  487 hektary
          chmelnic). Největší plochu chmelnic zde měl ve druhé
          polovině 19. století J. Schöffl.

          Od 60. let 19. století docházelo k výraznému nárůstu
          ploch chmelnic, zvláště na venkově (viz výše) a město
         Žatec  tak  začalo  ztrácet  své  postavení  hlavního
          producenta chmele regionu. Naopak si udrželo
          a  posílilo své mimořádné postavení evropského
          obchodního centra s  chmelem. Drobní pěstitelé byli
          na obchodním zajištění odběru produkce stále více
          závislí a Žatec se začal plně specializovat na jednotlivé
          segmenty procesu zpracování a obchodu.


          V  objemech obchodu s  chmelem byl Žatec sice
          postupně dostižen chmelařským trhem v  bavorském
          Norimberku, ale tuto konkurenci překonal prvotřídní   Česání chmele v  této době stále probíhalo důsledně
          jakostí svého chmele. Právě jménem „žatecký chmel“ se   přímo na chmelnicích. Současně s  nárůstem ploch
          začal označovat a ověřovat všechen chmel, vypěstovaný   chmelnic stoupala potřeba na počet česáčů chmele.
          v žateckém kraji a celý kraj měl prospěch z proslulosti   Velké objemy chmele bylo nezbytné sklidit v relativně   125
          žateckého chmele, který byl v obchodě vysoce žádanou   krátkém čase 10-14 dnů, kdy kulminuje v  rostlině
          komoditou.  Mimo  evropského  kontinentu  se  žatecký   množství lupulinu. Naplnit potřebné množství česáčů
          chmel začal již v 19. století vyvážet do severní Ameriky.   bylo nad síly domácích, proto se ze širokého okolí
          V roce 1901 byl také zahájen vývoz chmele do Japonska.   sjížděli nebo byli sváženi sezónní dělníci.






































                                                         Sklad a balírna chmele firmy Sonnenschein & Landesmann v Zeyerově ulici 1907 v Žatci,
                                                                                                  foto J. Wara, poč. 20. stol.
   120   121   122   123   124   125   126   127   128   129   130