Page 123 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

V roce 1861 Chmelařský spolek koupil původně V 70. letech 19. století byl zahájen provoz na železnici
pronajatou starou sladovnu v Jakubské ulici (dnes Praha-Chomutov, a otevřen úsek železnice na trati
Tyršově ulici v komponentě 02) a upravil ji pro potřeby Plzeň-Duchcov. V roce 1871 byl zahájen provoz na
tržnice. Dělením chmele na městský, okresní a krajský úseku Lány-Chomutov, na které leží Žatec a ten tak
vznikla „známkovna“, která třídila a hodnotila chmel získal spojení s Prahou. V Žatci se křížila buštěhradská
nikoliv podle kvality, ale podle vztahu pěstitele k místu, dráha a plzeňsko-březenská dráha Plzeň-Most, která
kde vlastnil pozemek. Ostatní chmel, který také prošel začala fungovat o dva roky později. V souvislosti s ní
žateckou známkovnou, dostal pouze ověření původu, ale vznikla v roce 1878 i nádražní budova v Trnovanech. Na
neobdržel žateckou tržní známku. základě požadavku na železniční spojení od producentů
cukru a chmele na Žatecku a Lounsku a rozvoje těžby
To při nezdůvodnitelném cenovém zvýhodňování hnědého uhlí v Podkrušnohoří (rozlehlá oblast blízko
„městského“, ale částečně i „okresního“ chmele vedlo hřebenu Krušných hor, severozápadně od Žatce), se
záhy ke konfliktům mezi pěstiteli. Vytvořily se nezdravé totiž podařilo prodloužit tzv. Buštěhradskou dráhu
vztahy mezi jednotlivými skupinami pěstitelů, a to (v roce 1867 funkční soustava mezi Prahou a Lány) do
v konečných důsledcích poškozovalo žatecké chmelařství celé oblasti.
jako celek. Špatné rozhodnutí Chmelařského spolku
města Žatce, snad krátkodobě výhodné jen pro malý Železniční doprava zlevnila dopravní náklady na osminu,
okruh pěstitelů a město, položilo základy vleklých sporů značně zrychlila vývoz a zajistila přepravovanému
řešených déle než půl století a omezovalo možnosti chmelu ochranu před klimatickými vlivy. V té době také
žateckého a tím i českého chmelařství. vznikají první specializované speditérské firmy, z nichž
největší byla firma Eduard Fanta, která disponovala
Koncem 19. století byl obchod s chmelem v Čechách i speciálními železničními vagóny pro přepravu chmele.
v rukou německého kapitálu. Komanditní společnost,
která se ustavila v roce 1861 jako první český obchodní Rozšiřování odbytových teritorií a vyšší požadavky
chmelařský spolek, se v roce 1898 stala základem „První na kvalitu chmele si vynutily i změny ve způsobu
české akciové společnosti v Rakovníku a v Žatci“. balení. Původní lněné plátno při balení žoků bylo
vytlačeno jutou.
Spolu se změnou prodeje došlo i k dalším pronikavým
změnám, které s obchodem úzce souvisely. V 80. letech 19. století se pro lepší a delší skladovatelnost
začaly používat plechové cylindry, válcovité nádoby 123
Železnice jako impuls změn v obchodu chmelem z pozinkovaného plechu s odnímatelnými víky. Lodní
Železniční propojení s městem Plzeň bylo zvláště přeprava si vyžádala ukládání nabaleného chmele do
významné, neboť už v roce 1842 započal úspěšný boom vyplechovaných beden. Hlavní zámořská cesta vedla
vaření piva typu Pils, s využitím žateckého chmele. přes Hamburk, v menší míře přes Terst.

Sklad a balírna chmele firmy Kaspar Danzer, postavená vedle železniční trati
Praha - Chomutov, foto J. Wara, Žatec, 1925