Page 129 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

Ministerstvo zemědělství v rámci vybudování státního Parní traktory s pluhy na návsi, vesnice Stekník, poč. 20. stol.
zemědělského výzkumu zřídilo v nedaleké vesnici
Deštnice roku 1925 Státní pokusnou zemědělskou
stanici, od roku 1936 vedenou jako Výzkumná stanice
chmelařská. Zde začal od roku 1927 významný šlechtitel
Karel Osvald (1899-1948) zušlechťovat původní krajové
odrůdy českého chmele. Ty potom ve druhé polovině
20. století, jako tzv. Osvaldovy klony, zaujaly rozhodující
podíl na ploše chmelnic a v produkci českého chmele.

Organizace „Jednota žateckých obcí chmel pěstujících“,
sídlící neustále od roku 1891 v Žatci, byla změněna
na „Svaz obcí Žatecka produkující chmel“, zkráceně
„Hopfenbau - Verband“. Tato organizace sdružovala
v roce 1929 rekordních 11 000 producentů chmele z 237
obcí na německé jazykové straně a ze 116 obcí z české
jazykové oblasti.

Po kratším období konsolidace v poválečném období
došlo v létech 1923 až 1929 ke krátké konjunktuře Neprodejný chmel byl prostřednictvím společností, blízkých
a rozšíření ploch chmelnic. Plocha chmelnic se vyšplhala českému a německému odboru Jednoty chmelařské v Žatci,
v roce 1929 na 17 264 ha. vykoupen, zničen a současně snížena a pak regulována
plocha chmelnic.
Zatímco ceny chmele kulminovaly v roce 1924, kdy se za
1 celní cent platilo až 5 000 Kč, potom vlivem rostoucí Tak došlo k vykoupení a zničení celkem 50 000
produkce začaly ceny chmele klesat. Prodejní cena celních centů chmele. Obdobné řešení bylo přijato
chmele v roce 1928 nepokryla náklady na jeho česání i v sousedním Německu.
a sušení. Pak dále vlivem celosvětové nadprodukce
došlo k výraznému poklesu zájmu o chmel a posléze Žatec se v období mezi válkami dále specializoval na
v důsledku světové hospodářské krize v letech 1929-1933 sledování kvality svého chmele a obchodní činnost. Již 129
ke katastrofálnímu propadu cen chmele hluboko pod ve druhé polovině 20. let 20. století došlo k přípravě
výrobní náklady. výstavby nové známkovny chmele se skladišti v Žatci.

Krize v českém zemědělství se nejvíce projevila právě na
chmelařství, převážně závislém na odbytu na zahraničním
trhu. Pro žatecké chmelařství nastala mimořádná situace,
neboť zdejší chmel se z 60 až 85 % vyvážel. Na negativním
stavu se částečně podepsal i zákon o prohibici zavedený
ve Spojených státech amerických.

Dopad hospodářské krize na české chmelařství byl proto
drastický. Nastalo zhroucení cen, které vyvrcholilo v roce
1931, kdy průměrná cena chmele za 1 celní cent činila
pouze 229 Kč. Část chmelnic zůstala neočesána a na
podzim se podřezala a spálila. Výměra v roce 1932 klesla na
9 856 ha. Hospodářská krize zvýšila nezaměstnanost, která
vedla k poklesu koupěschopnosti většiny obyvatelstva.
Situaci zhoršil nucený odběr vlastních chmelů a zavedení
vysokých dovozních cel ve státech, které dříve český
chmel pravidelně odebíraly, zejména v Německu. V roce
1933 bylo v Žatci registrováno 150 obchodníků s chmelem.
Z nich pouze 10 bylo české národnosti.

Pro chmel nejlepší kvality nebyl odbyt a sklady v Žatci
zůstávaly plné. Ceny chmele se rychle měnily, někdy až
z hodiny na hodinu. K řešení odbytové krize, zejména
k hlídání ceny, kvality a tím o pověsti chmele, byl za
podpory vlády po sklizni v roce 1930 zřízen Československý
chmelařský syndikát s.r.o. se sídlem v Žatci. Pedagog Antonín Mohl mezi svými studenty, Žatecko,
kolem roku 1922