Page 131 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace
P. 131

Převozci chmele, tzv. kolečkáři před Veřejnou známkovnou chmele v Tyršově ulici čp. 290, Žatec, poč. 20.stol.













































                                                                                                                   131







          k  vytvoření  vhodných tuzemských  i  mezinárodních   První označení místního původu probíhalo přímo ve
          institucí zajišťujících snížení případných rizik pro   chmelařských obcích, kde chmeloví důvěrníci známkovny
          pěstitele i obchodníky. V neposlední řadě bylo důležitým   opatřili zašité žoky s  usušeným chmelem producentů
          trendem meziválečného období nahrazování energie   plombami se svým úředním otiskem a  označovacími
          lidí a zvířat častějším uplatňováním motorů a různých   štítky, na nichž byla uvedena země, oblast, obec
          mechanismů při pěstování chmele i  jeho zpracování.   a  běžné číslo.  Na každý takový žok byla vyhotovena
         Zákon o  povinném  známkování  chmele a  úpravě    průvodní listina, tzv. vážní list. Další technologické
          a  rozsahu jeho pěstování, přijatý v  Československu   postupy nebo úkony na takto označeném chmelu, jako
          v  roce 1934, vyplynul  z  potřeby předcházet     například dosušování, třídění, síření a  přebalování,
          výrobním a  odbytovým krizím ve chmelařství, ze   mohly  být  prováděny  pouze  ve  skladech  a  balírnách
          záměru podpořit české chmelařství a  zpřesnit     obchodníků s chmelem, tedy v případě nominovaného
          chmelařské oblasti.                               statku v Žatci, ale vždy se souhlasem a pod dohledem
                                                            pracovníka známkovny.
          Podle tohoto zákona podléhal veškerý chmel,
          vypěstovaný v  daných oblastech, povinnému        Příslušná známkovna a  další dohlížející orgány měli
          známkování, tedy označení  dle původu a  ověření   právo kdykoliv vstoupit do skladů a  balíren a  nahlížet
          veřejnou známkovnou příslušné oblasti. Tato       do dokumentace, aby mohli zjistit, zda se neprovádějí
          povinnost byla uložena bez ohledu  na to, zda bude   nedovolené manipulace s chmelem.
          chmel  vyvezen  nebo se  spotřebuje  v  tuzemsku.
          Nad  veškerým  obchodem  s  chmelem  a  jeho  cestou   Když byl chmel v  balírně a  skladu chmele připraven
          od pěstitele až ke spotřebiteli bděly a  přísně   k expedici do pivovaru, dostal od známkovny předepsané
          dohlížely orgány veřejné známkovny chmele v  Žatci   ověřovací označení a  pečetní známku otiskem
          a  na východní straně dnešního Ústeckého kraje    příslušných  šablon.  Ověřovací  listina,  tedy  písemný
          v Úštěku a Dubé.                                  doklad, obsahoval údaje o výrobní obci, odrůdě, síření,
   126   127   128   129   130   131   132   133   134   135   136