Page 135 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace
P. 135

Areál byl vybaven i  minipivovarem pro varní zkoušky      Akademik Ctibor Blatný (1897 - 1987), náš nejvýznamnější fytopatolog,
          šlechtěného chmele a instituce zde působí i v současné                                  Žatecko, kolem roku 1930
          době. S ohledem na jeho určitou prostorovou odlehlost
          a recentní architektonickou povahu areálu není součástí
          nominovaného statku (je však součástí nárazníkové zóny
          jako doplňkový atribut).


          Po společenských změnách v  Československu po roce
         1989 se v  roce 1992 Výzkumný a  šlechtitelský ústav
          chmelařský přejmenoval na Chmelařský institut s.r.o.
          Odborníci ústavu se aktivně zapojují do odborných
          akcí spojených s  prezentací Žatce, včetně tohoto
          nominačního projektu.

          Ústav pracuje na vysoké vědecké úrovni řadu desetiletí
          a provádí řadu tradičních aktivit pro laickou i odbornou
          veřejnost, včetně degustace piva. Logicky se podílí i na
          programu tradiční Žatecké Dočesné.


          Pozemkový    katastr   a    další   kartografické
          prameny pro zachycení výkyvů produkce chmele
          v meziválečném období.

          Stabilitu polohy chmelnic a jejich rozsah lze sledovat i na
          mapách 20. století. Obecný vývoj proměňování rozsahu
          chmelnic, včetně území okolo Žatce, je však velmi obtížné,
          ne-li nemožné kartograficky dokumentovat. Je to dáno
          jak jeho dynamikou, tak zejména tím, že od 80. let 19.
          století do 40. let 20. století nevzniklo žádné mapové dílo,
          které by zachycovalo stav území v pevně daném (krátkém)                                                  135
         časovém úseku a v dostatečné podrobnosti.          komponenty 01. Silnicí se zde stala cesta z Trnovan do
                                                            Hradiště, nikoli však cesty mířící ze Stekníku jižním až
          Na relativně podrobné mapy stabilního katastru (viz výše)   východním směrem. Mapy zachycují rovněž polohu nově
          navázaly nové katastrální mapy prakticky až po sto letech,   budovaných technických staveb pro zpracování chmele
          po vzniku Československa (1918). Byly zpracovávané pro   i další účely.
          jednotlivá katastrální území v různé době.

          Dne 16. 12. 1927 byl přijat zákon č. 177/1927 Sb. z. a. n.,   2.b5  CHMELAŘSTVÍ PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE
          o  pozemkovém katastru a  jeho vedení (Katastrální         A VE 2. POLOVINĚ 20. STOLETÍ
          zákon). Technická úroveň nově vytvářených katastrálních
          map (map pozemkového katastru) nabyla nebývalé    Po II. světové válce se významně změnila organizace
          výše. V  zastavěných částech měst začalo nahrazování   pěstování chmele. Po odsunu německého obyvatelstva
          mapového podkladu na základě map stabilního katastru   byly zkonfiskovány německé chmelařské podniky.
          moderním, podrobným a přesným zobrazením, zpravidla   V tomto ohledu byla aktivní zejména Jednota pěstitelů
          v  měřítku  1 : 1 000  nebo  1 : 2 000  (Katastrální  zákon   chmele žatecké oblasti, sídlící v  Lounech.  Do českých
         č. 177/1927 Sb. byl zcela zrušen až v roce 1971 zákonem   rukou tak přešla i Veřejná známkovna chmele a majetek
         č.  46/1971  Sb.,  o  geodézii  a  kartografii).  Mapy   Německé chmelařské společnosti. Již v roce 1945 vzniklo
          pozemkového  katastru  jednotlivých  katastrálních  obcí   Družstvo pěstitelů chmele.
         (a tedy vzniklé v různé době) byly po roce 1989 spojeny do
          bezešvé rastrové vrstvy a dodnes jde o prvořadý pramen   Kolem pěti tisíc chmelařských firem mělo asi třicet
          pro poznání vývoje krajiny a sídel.               správců, což nebylo praktické. Ministerstvo obchodu
                                                            zavedlo následně roku 1947 pro dvacet sedm
          Meziválečné katastrální mapy dokládají jak stabilitu   velkoobchodů s chmelem a skladišť jednotnou správu.
          urbanistické struktury všech součástí nominovaného   Roku 1947 vznikla také Ústřední chmelařská komise.
          statku, tedy města Žatce i  jednotlivých vesnic, tak
          novodobý urbanistický vývoj, který se nejvýrazněji   Chmel,  jako  komodita  atraktivní  z   hlediska
          projevil v  Žatci. Ukazují také dobudování soustavy   mezinárodního obchod, včetně možnosti získávat
          okresních silnic, které konečně protkaly také území   platby v  jinak  nedostatkové zahraniční měně, byla
          nivy s  největšími plochami chmelnic, tedy i  území   v období socialistického hospodaření Československa
   130   131   132   133   134   135   136   137   138   139   140