Page 149 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace
P. 149

Lze tedy konstatovat, že zvětšení ploch jednotlivých   chmele (dnešní Účelové hospodářství Chmelařského
          chmelnic je do velké míry důsledkem vývoje        institutu s.r.o. ve Stekníku).
          technologie a  v  krajině by proběhlo i  bez tak
          rozsáhlých společensko-ekonomických změn, jaké    Na leteckých snímcích z roku 1953 již vidíme souvislejší
          zaznamenala  mladší  historie  českých  zemí,  včetně   plochy chmelnic v  důsledku přechodu na drátěné
          oblasti nominovaného statku.                      konstrukce a  v  důsledku kolektivizace zemědělství.
                                                            Pěstování chmele se již odehrává pouze na
          Období druhé světové války přineslo do krajiny    konstrukcích a v souvislosti s upuštěním od pěstování
          zásadní  politicko-ekonomické  změny.  Německé    chmele na tyčích postupně zaniká hospodaření ve
          obyvatelstvo opustilo Žatecko během jara roku 1945.   svahových polohách. Dalším důvodem upuštění od
          Od února 1947 dosidlovali oblast tzv. Volyňští Češi   pěstování chmele na svazích je zejména ta skutečnost,
         (etničtí Češi a jejich potomci, kteří se v 19. století rámci   že hospodaření na svazích je pro nově používanou
          někdejší monarchie usazovali v  ukrajinské oblasti   mechanizaci složité a pro velké kolektivní hospodaření
          tehdejšího carského Ruska s  názvem Volyň, kterým   jsou menší plochy ekonomicky méně důležité. Taková
          byla po 2. sv. válce nabídnuta reemigrace). Žatec   místa představuje například území hraně říční terasy
          opustilo také židovské obyvatelstvo zajišťující obchod   jižní části komponenty 01. Spolu se strukturou
          s  chmelem. Volynští Češi pravděpodobně zkušenost   chmelnic větších ploch se zjednodušuje celkový vzorec
          s  pěstováním chmele měli, protože Ukrajina patří   využívaní krajiny.
          k nemnoha oblastem, kde se chmel pěstuje i nyní (viz
          srovnávací analýza v kapitole 3.2.) museli ji však nově   Rozsah ploch chmelnic od roku 1953 dodnes se již příliš
          přizpůsobovat lokálním podmínkám krajiny, do které   neměnil, i když vnitřní strukturu chmelnic „drátěnek“
          se  nastěhovali. Po  nástupu  komunistického  režimu   změnil přechod z  úzkých na široké spony z  důvodu
          navíc došlo ke kolektivizaci zemědělství (proces   změny používané mechanizace a  technologie sklizně.
          přeměny individuálního soukromého zemědělství na   Chmelnice se v současnosti objevují také v polohách,
          kolektivní  za  vzniku  tzv.  Jednotných  zemědělských   které dříve využívány nebyly. Jedná se o  původně
          družstev/ JZD). Původní Velkostatek ve Stekníku byl   podmáčené polohy, které byly oddrenážované nebo
          po válce zkonfiskován a  hospodářství od roku 1949   polohy méně úrodné, kde se dnes chmel pěstuje za
          připadlo Československým státním statkům, později   ztížených podmínek. Taková místa v  komponentě 01
          sloužilo Výzkumnému ústavu zemědělskému, který    představují například polohy chmelnic severozápadně
          pod sebou koncentroval převážnou část produkce    od Stekníku.                                           149













































                                                                       Letecký pohled na chmelnice během sklizně chmele, Stekník, 2019
   144   145   146   147   148   149   150   151   152   153   154