Page 68 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace
P. 68
složení. Chmelnice v okolí Stekníku jsou konfigurovány
v nadmořské výšce kolem 200 m n.m.
Pěstování chmele generuje i mnoho
mimoprodukčních funkcí, jakými jsou podpora
biodiverzity, stabilizace klimatu či minimalizace
eroze. Vzrostlý porost vysoké konstrukce se se stává
refugiem pro místní faunu. Chmelnice poskytuje
úkryt pro zvěř (např. se zde vyskytuje zvěř srnčí,
zajíc, bažant, liška, kuna), záhonové dráty se
stávají dočasným útočištěm pro zpěvné a dravé
ptactvo (např. káně, vrána, havran, kos, vrabec,
sýkora). Z pohledu klimatu chmelová biomasa
tlumí skleníkový efekt, neboť pohlcuje energii
slunečního záření a půdu svým stínem zakrývá.
Má-li dojít na větrnou či vodní erozi, volba sponů
způsobí, že zemina není nenávratně odnášena
či splavována.
Žatecký poloraný červeňák je odrůda nejvíce
spojená se žateckým chmelem. Z hlediska
2. Popis světovém trhu stále uznáván jako standard
pivovarnického je vysoce ceněn a na náročném
špičkové kvality. Dává pivu pravé jemné chmelové
aroma bez vedlejších vůní a příjemnou hořkost.
Charakteristické je pro něj jemné vřeténko Obsah
alfa a beta kyselin je vyrovnaný. Jejich vzájemný
68
poměr se pohybuje v rozmezí 0,60-1,00. Skladba
chmelových pryskyřic je příznačná poměrně nízkým
Označení odrůdy chmele, Stekník, 2019 obsahem alfa hořkých kyselin. S ohledem na vývoj
počasí v daném roce se pohybuje v průměrném
rozmezí 1,5-5,5 %.
Chmelnice v květnu, Stekník, 2020
Dalším charakteristickým znakem je přítomnost
velkého množství ß-farnesenu (14-20 % rel.),
který lze u jiných chmelů nalézt jen v minimálním
množství, a naopak nízký obsah myrcenu. Celkový
charakter vůně žateckého chmele je dán vzájemným
poměrem všech jednotlivých složek chmelových silic.
Odrůda prošla staletým vývojem, kdy se utvářely
a upevňovaly její biologické vlastnosti.
Socioekonomický význam žateckého chmele
Žatecké chmelařství bylo jedním z hlavních zdrojů
obživy a peněžních příjmů místního obyvatelstva
(jak dokládá např. berní rula pro Žatecký kraj
ze 17. století).
Peněžní příjmy měšťanů a poddaných ovlivňovaly
podstatnou měrou jejich celkové hospodářské
a sociální postavení, a tím urychlovaly proces sociální
diferenciace venkovského prostředí v období 18. a 19.
století. V tomto období zlidovělo pro žatecký chmel
označení „zelené zlato“. Obchodování chmelem
