Page 72 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace
P. 72

Historická budova čtyřkomorové sušárny chmele, Trnovany, 2017



































      2. Popis








    72
             V Žatci a jeho okolí se střídaly generace pěstitelů, kteří si   i  další, na svou dobu neobvykle rozměrné objekty
             předávali zkušenosti s optimálními sezónními postupy a   se společenskými, kulturními a  duchovními funkcemi
             pěstebními lokacemi. Těmto pěstitelům vděčíme za to,   (divadlo, synagoga, kina).
             že se pěstování a zpracování chmele dodnes zachovalo
             a tvoří výjimečný obraz zdejší krajiny i jejího přirozeného   Zároveň se postupně proměnil obraz venkovské krajiny
             historického správního a rezidenčního centra, města   poté, kdy došlo i  ke zcela revoluční změně podoby
             Žatce. Důvěra v kvalitu zároveň stála za řadou inovací   vlastních chmelnic, tedy polí, na kterých se chmel
             spojených se sušením chmele, a to od starších postupů   pěstuje. Dřívější princip pěstování chmelové révy spočíval
             sušení sklizených chmelových hlávek v krovech staveb   v jejím podepírání na podpůrných tyčích, od středověku
             ve městě i na vesnicích, až po vyvinutí jinde nevídaných   každoročně na jaře do země náročně osazovaných, při
             vesnických sušáren, které umožnily urychlit sušící proces,   sklizni ze země spolu s  révou vytahovaných a  do další
             a tedy skokově navýšit produkci. Kvalita chmele a snaha   sezóny  pečlivě  skladovaných.  Od  doby  invenčního
             o efektivitu jeho pěstování stála rovněž za řadou invencí   zlepšování všech postupů pěstování, zpracování
             při zavádění mechanizace, nacházení nových postupů pro   a šlechtění chmele, v jehož čele stáli právě žatečtí pěstitelé,
             boj s chorobami a škůdci chmele a obecným zlepšováním   se obraz krajiny žateckého chmele zásadně proměnil.
             metod různých sezónních prací, včetně zdokonalování
             příslušných pracovních nástrojů.                   Chmelnice byly od konce 19. století postupně definovány
                                                                v pole se zcela specifickými podpůrnými konstrukcemi,
             Obraz nominované kulturní krajiny a  sídel byl trvale   které na místě vydrží mnoho let a jež od té doby celoročně
             ovlivněn zejména v období hromadné výstavby sušáren   proměňují obraz venkovské krajiny.
             pro umělé sušení chmele ve venkovském i  městském
             prostředí, staveb pro certifikaci, konzervaci v  sirných   Konstrukce chmelnic jsou zhotoveny z  dřevěných,
             komorách s  vysokými komíny, jež obohatily panorama   nověji i  betonových sloupů o  přibližné výšce 7 metrů
             města a  v  neposlední řadě  ve stavbě velkých  skladů,   umístěných v pravidelných odstupech. Jejich stabilita je
             kde sklizený  chmel čekal na transport do místa využití.   zajištěna jednak zapuštěním do země, dále vodorovným
             Žatec se stal světovým centrem obchodu chmelem, pro   provázáním a  ukotvením pomocí silných drátů, nověji
             jehož zajištění vznikla ve městě příslušná infrastruktura   ocelových lan. Řadové vedení drátů slouží pro ukotvení
             správní, komunikační, ubytovací i bankovní. Vznikly zde   tenčích  svislých  vodicích  drátků,  které  jsou na ně
             zároveň výstavné obytné domy a  vily majitelů skladů   umisťovány každoročně na jaře během operace zvané
   67   68   69   70   71   72   73   74   75   76   77