Page 71 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace
P. 71

Z   hlediska  individuálního  biogeografického
          členění spadá území do  fytogeografické provincie
          Středoevropských listnatých lesů, podprovincie
          hercynské, na území spadají tyto bioregion 1.1
          Mostecký a 1.2 Řipský. Fytogeografické členění spadá
          do obvodu České termofytikum.


          Rozšíření žateckého chmele do jiných
          pěstitelských území
          V  případě jemně aromatických odrůd, tzv.
          červeňáků je genetická skupina Žateckého
          červeňáku považována za nejstarší a  vznikla ze
          Staročeského,  Starožateckého  a  Staroúštěckého
          červeňáku.  Z   původních  krajových  odrůd
          žateckého chmele pak pochází mnoho šlechtěných
          odrůd kategorie červeňáků v  téměř celé Evropě.
          V  Německu  je  to  například  odrůda  Tettnanger,
          Spalter a Hersbrucker. Velký počet odrůd z genetické
          skupiny  žateckého  chmele  vznikl  v  tehdejším
          SSSR dovezením na Ukrajinu. Vznikla tak odrůda
          Žitomir, dále pak Rogatýnský poloraný červeňák,
          Ivanovický a podobně. V Polsku vznikl z žateckého
          chmele chmel Opolski a následně odrůdy Lubelskij
          a  Nadwislanskij. V  rámci konkurenční obchodní
          strategie se často tyto odrůdy v zahraniční zařazují
          do kategorie žateckého chmele, který tvoří skupinu
          jemně aromatického chmele.
                                                                                                                   71
          O  výjimečnosti žateckého chmele svědčí literární
          záznamy o  průměrných cenách chmelů z  konce
          devatenáctého století, kdy byl žatecký chmel
          na prvních příčkách statistik (cenově až k  třem
          stům markám za cent chmele) před chmelem
          ze Špaltu, Wolnzachu, Hersbruckeru, Tettnangu
          (Würtemberska), Badenska nebo Alsaska. Citujíc
          z  dobové literatury (Leopold M. Zeithammer
          1890): „Opět to nový důkaz, že chmel z  obvodu
          staročeského ranného červeňáku největších
          a nepřekonaných cen dosáhl.“

          Žádná z odrůd, jejichž následné šlechtění (selekcí
          nebo křížením) bylo postaveno na dovezeném
          původním krajovém žateckém chmelu, logicky
          nemůže dosahovat stejné kvality pivovarsky
          cenných látek, protože se vždy bude lišit vlivy
          daného území. Pokusy o  pěstování žateckého
          chmele mimo původní území jsou známy nejen
          v Evropě, jak je výše popsáno, ale také v Asii, USA,
          Austrálii a podobně.








                                                                         Zdravý výhon chmele Žatecký poloraný červeňák, Stekník, 2019
   66   67   68   69   70   71   72   73   74   75   76