Page 174 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

I. vojenské mapování (1780-1783) zde nezachycuje Ročovsko patří i v současnosti k nejkoncentrovanějším
žádnou chmelnici. To samozřejmě neznamená, že by krajinám chmelnic v Čechách. Chmelnice zde pokrývají
se zde chmel v té době (či v minulosti) nepěstoval, přibližně třetinu veškeré využívané zemědělské půdy
ale šlo o rozsahem omezenou produkci, kterou mimo les. Zdejší vsi si zachovávají stavební dědictví
autoři mapy nepokládali za významnou k zachycení. chmelařské tradice a jejich hodnotu zvyšuje vesměs
(ve starších pramenech jsou chmelnice zmiňovány). dobře dochovaná urbanistická struktura, tradiční
vesnická zástavba, početné kostely, feudální sídla
II. vojenské mapování (1842-1852) zaznamenalo i další památky.
úzký pás chmelnic podél řeky Hasiny od Hřivic
po Solopysky a podél Pnětluckého potoka do V ročovské oblasti se však nenachází žádné takové
Pnětuk a podél Výrovky směrem k Černodolu. Ve chmelařské centrum jako je město Žatec, které je
východnějších údolích chmelnice zachyceny nejsou. centrem této největší chmelařské oblast s dochovaným
rozsáhlým komplexem architektonicky unikátních
III. vojenské mapování (1876-1878) ukazuje v údolí chmelařských staveb pro zpracování chmele.
Hasiny podobný stav s tím, že nově chmelnice
přibyly nad Solopysky, ale podél Pnětluckéhopotoka Všechny atributy chmelařského dědictví, jež by mohlo
naopak vymizely. reprezentovat Ročovsko, od Žatce poměrně vzdálené,
jsou obsaženy ve venkovské komponentě okolo
3. Odůvodnění zápisu nastalo až později. V Horním Ročově se pěstování ÚŠTĚCKÁ CHMELAŘSKÁ OBLAST (2.)
vesnice Stekník.
Hlavní období budování zdejších chmelnic tedy
chmele rozvíjelo od 60. let 19. století. Ortofotomapy
z poloviny 20.století dokládají proces rušení
Tato druhá největší chmelařská oblast České republiky
chmelnic v údolních polohách a zřizování nových,
nese jméno podle historického městečka Úštěk.
výrazně větších v plochých polohách náhorních,
Zahrnuje okresy Litoměřice, Mělník a Česká Lípa.
kde se mohly lépe uplatnit velkoplošné technologie
Podle městských knih lze písemně doložit počátky
pěstování. V průběhu 2. poloviny 20. století byl tento
oblasti je nejznámější chmelařská poloha Polepská
proces dovršen, takže džbánské chmelnice dnes
najdeme jednak na temenech hřbetů oddělujících produkčního pěstování chmele do roku 1537. V této
Blata, kde se produkuje nejlepší oblastní chmel, jak ve
jednotlivá údolí, ale prakticky vůbec ne podél výnosu, tak v kvalitě. V 2. polovině 17. století začal nový
174 hlavních potoků, kde chybějí širší nivy, tak typické rozvoj chmelařství a na vrchu Budína a na svazích údolí
pro Žatecké Poohří. směrem k Tetčiněvsi vznikaly nové vinice.

Chmelnice v Radovesicích, v pozadí hrad Hazmburk, Úštěcká chmelařská oblast, 2004