Page 175 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

Na I. vojenském mapování jsou nicméně zachyceny sušárnami rozšířenými na Žatecku. Ve městě Úštěk
menší chmelnice jen východně od Liběšic (tedy západně a okolí se dodnes nacházejí rozptýlené chmelařské
od Úštěka). Teprve v polovině 19. století dokládá II. stavby určené ke skladování a sušení chmele. V širším
vojenské mapování značnou koncentraci chmelnic také okolí města Úštěk jsou dochovány spíše jednotlivé
například v okolí městečka Hoštky a vesnice Polepy vernakulární stavby ve vesnických sídlech s velkými
(severně od Roudnice nad Labem). Zejména po roce 1850 půdními prostory určenými pro sušení chmele, které jsou
se Úštěk stal významným centrem pěstování a zpracování charakteristické řešením střešních vikýřů ve více řadách.
chmele a roku 1865 zde byla zřízena známkovna chmele; V severních částech chmelařské oblasti jsou pak stavby
místní chmel byl dodáván pod značkou Úštěcký chmel. pro sušení a skladování chmele dochované ve větším
Na obou předměstích byla postavena řada budov pro počtu, zde již ovšem tradice chmelařství není živá a také
úpravu, balení a skladování chmele. Od té doby se plocha chmel je zde v současné době pěstován na minimálních
chmelnic zvětšovala v celé oblasti, ale dodnes z nich rozlohách.
přetrvala jen menší část. Rovněž základem jedinečnosti
zdejšího chmele jsou specifické přírodní podmínky. TRŠICKÁ CHMELAŘSKÁ OBLAST (3.)
Úštěcko bezprostředně sousedí se žateckou oblastí. Je nejmladší z oblastí v České republice, její název je
převzat od obce Tršice. První zmínka o pěstování chmele
Obecně lze konstatovat, že zpracování chmele v této v Tršicích pochází již z roku 1506, v roce 1561 se připomíná
oblasti probíhalo hlavně lokálně, ve venkovském pivovar. Chmelnice ale později zanikaly. Novodobý vývoj
prostředí. Zdejší chmel, s výrazně odlišnými aromatickými chmelařství začal roku 1861, kdy zde rolník Hynek Florýk
i chuťovými kvalitami, nikdy nedisponoval stejnou ve spolupráci s významným chmelařským odborníkem
kvalitou jako chmel ze Žatecké chmelařské oblasti, i na prof. Janem Lamblem vysadil první chmelnici a jeho
trhu byl mnohem méně ceněný. Zdejší klima bylo navíc úspěchy vedly k rychlému zakládání chmelnic v Tršicích
ideální pro pěstování ovoce, oblast se proto nikdy nebyla i okolí, čímž vznikla Tršická chmelařská oblast. V roce 1883
výrazně zaměřena na pěstování chmele. Ten byl ve zdejší byl ustaven Chmelařský spolek pro Tršice a okolí, který
produkci plodinou pouze doplňkovou. To se odrazilo hájil zájmy chmelařů, měl vlastní pokusnou chmelnici
i ve zdejším stavebním fondu, specifické stavby sloužící a díky jeho podpoře byla v roce 1927 postavena moderní
pro zpracování a uchování chmele jsou zde zastoupeny budova Zemské odborné zemědělsko-chmelařské školy
v menší míře, než je tomu ve vesnické komponentě v Tršicích. V roce 1902 činila plocha chmelnic 867 ha.
nominovaného statku, jejich technologické vybavení K redukci chmelnic došlo za 1. světové války, dále ve 30.
je také mnohem jednodušší, často si jej místní sedláci letech 20. století a v období německé okupace (kdy na 175
vyráběli sami - inspirovali se přitom právě hvozdovými Moravě přetrvávalo jen 75 ha chmelnic).

Chmelnice u Velké Bystřice, v pozadí premonstrátský klášter na Sv. Kopečku, Tršická chmelařská oblast, 2011