Page 85 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

navazovaly na další obslužné prostory, zejména to je chmelařská tradice obce v jejím stavebním fondu
chmelové půdy, potřebné pro kvalitní zpracování demonstrována prvky architektonické výzdoby, zejména
plodiny. Z požárních důvodů bylo preferováno umístění chmelovými šiškami ve štítech bran (čp. 22, čp. 15) nebo
do zadních částí parcel, co nejdále od obytného stavení. sochou sv. Vavřince, patrona chmelařů, umístěnou na
Také tyto sušárny jsou, kromě vlastního hmotového štítu brány areálu čp. 10.
řešení, identifikovatelné díky řadě specifických prvků,
jakými jsou výparníky umístěné nad hvozdy, komíny, Zástavbu vesnice doplňuje architektonicky a výtvarně
přistavované ke štítům nebo díky existenci specifických cenný zámecký areál s rozsáhlými terasovitými
drobných provětrávacích otvorů v obvodovém zdivu. zahradami, vymezenými z okolní zástavby zdmi se třemi
Méně obvyklým řešením v obci je existence sušáren bohatě zdobenými bránami. Z nejvyšší úrovně zahrad
vestavěných do hospodářských objektů, nejčastěji se otevírá velkolepý výhled na okolní chmelnice v nivě
do stodol. Ty jsou pak při vnějším pohledu odlišitelné pod ostrožnou. Zámecký celek tvoří dominantní hlavní
pouze díky drobným detailům, kterým je vymezení budova zámku na půdorysu písmene „L“. Současnou
hvozdového tělesa protipožárními štíty či díky existenci podobu získal objekt v 60. letech 18. století při rozsáhlé
komínového tělesa. rokokové úpravě, jejímž autorem byl žatecký stavitel
Johan Paul Losch.
Zcela intaktně dochovaná, včetně původního
technologického vybavení, je sušárna v areálu čp. 23. Součástí zámeckého celku jsou také některé objekty
Jednokomorové těleso jejího hvozdu bylo přistavěno stojící mimo jeho ohrazený areál, ilustrují funkční
ke staršímu hospodářskému objektu. Další hvozdové komplexnost zámeckého hospodářství. Jedná se
sušárny jsou dochovány v areálech dvora čp. 43 (zde o přízemní domy čp. 26 a 27 před severní branou, sloužící
s nepříliš častým systémem symetricky umístěných pro ubytování zámeckého služebnictva, a barokní sýpku
střešních výparníků) nebo v čp. 9 (s pohledově ukončující severovýchodní pohledovou osu. Velká volně
i hmotově dominantní hrázděnou nástavbou výparníků). stojící sýpka byla postavená za Kulhánků z Klaudensteina
V krajinném panoramatu se díky svému umístění mimo v 80. letech 17. století. Dosud dochovaná původní
intravilán dále významně uplatňuje i sušárna chmele na dřevěná konstrukce vestavěných pater je tesařsky
parcele č. 43 využívající starší budovu sýpky, ke které byl kvalitně provedená, honosnou podobu měly také její
přistavěn trakt se sušárenskou technologií. Nad rovinu její fasády, jak dokládají zbytky architektonické výzdoby na
střechy v úrovni hvozdu vystupují dva větráky, ke štítové štítových stěnách v interiéru. Sýpka byla na přelomu 19.
stěně je přistavěn centrální dvouprůduchový komín a 20. století adaptována na sušárnu chmele, když byl 85
a do jihozápadní střešní roviny je osazen manipulační k východnímu průčelí přistavěn obdélný hvozd, k němu
sedlový vikýř umožňující naskladnění chmele. Mimo ještě později nižší těleso kotelny.

Socha sv. Vavřince, patrona chmelařů, nad vraty usedlosti čp.10, Stekník, 2005