Page 87 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace
P. 87
Soutok potoku Blšanka (vpravo) a řeky Ohře (vlevo), Stekník, 2019
staveb, situovaných na jihovýchodě a severovýchodě průduchy sloužícími pro regulaci proudění vzduchu
území, je velmi utilitární jak z hlediska architektonického, ve hvozdu i na navazujících chmelových půdách.
tak i materiálového a řemeslného, jsou však dobovým Druhým významným celkem v Trnovanech, úzce
dokumentem technologických změn ve zpracování souvisejícím se zdejší historií pěstování a zpracování
chmele, ke kterým v tomto období docházelo. chmele, je areál usedlosti čp. 9, usazený ve chmelnicích 87
Zároveň dokládají i dodnes živou a udržovanou blízko soutoku Ohře a Blšanky. Na místě stál už na
chmelařskou tradici. počátku 19. století rozsáhlý dvůr obklopený okrasnou
zahradou, jehož majitel, Josef Schöffl, patřil v polovině
V jihozápadní části komponenty leží vesnice Trnovany, 19. století k největším producentům chmele v Čechách.
která administrativně spadá pod město Žatec. Její Dnešní podoba je výsledkem postupných stavebních
urbanistická struktura není dochovaná v úplnosti, úprav areálu realizovaných zejména na počátku
ale stále udržuje základní hmotovou charakteristiku 20. století. Vizuálně výraznou a pro technické dědictví
drobné chmelařské vesnice zdejšího regionu. Její jádro komponenty zcela charakteristickou součástí stavby
s nepravidelnou rozptýlenou zástavbou je situované je jižní křídlo usedlosti, jehož fasádu formuje sestava
kolem rozšiřující se komunikace. Zástavbu tvoří zděné čtyř věžovitých přístavků, v nichž jsou dodnes umístěny
patrové objekty převážně obdélného půdorysu pod hvozdové sušárny patentu Linhart. Vlastní objekt se
sedlovými a valbovými střechami, okapově i štítově sušárnami doplňuje architektonicky kvalitní obytná
orientované. Stavební fond vesnice byl narušen vila, postavená ve 30. letech 20. století. Vysokou míru
v důsledku dlouhodobě neprováděné údržby. V průběhu autenticity ve vnějším výrazu dosud vykazují i budovy
2. poloviny 20. století došlo i k demolici některých vlakového nádraží ze 70. let 19. století, které představuje
objektů či jejich utilitární přestavbě po odchodu cennou součást historie sklizně, zpracování chmele
německých obyvatel po druhé světové válce. Během a úspěšného obchodování.
druhé poloviny 20. století se obec již nikdy nepodařilo
dosídlit v původním rozsahu. Původní struktura, Detailní popis chmelařských objektů v komponentě 01 je
měřítko i hmotové řešení historické zástavby je však uveden v kapitole 7.c.
stále čitelné a v rámci sídla je dodnes dochováno
několik mimořádně autentických chmelařských Obraz krajiny doplňuje trvalá vegetace okolo Blšanky
objektů, které díky své hmotě, umístění v krajině, a Ohře a bývalých meandrů říčního koryta. Další celek
konstrukčnímu řešení i architektonickému ztvárnění trvalé vzrostlé zeleně přirozeným způsobem komponentu
patří mezi ikonické stavby celé žatecké chmelařské vymezuje při jejím východním a jihovýchodním okraji.
oblasti. Jedná se zejména o areál mlýna čp. 8, jehož Jižním směrem území mírně stoupá a její hranice
součástí je velkoryse pojatá sušárna. Vznikla přestavbou přirozeným způsobem vymezuje vizuálně nejcennější
starší stodoly, která dostala honosnou neogotickou území krajinného celku, jehož celistvost je v podmínkách
fasádu s charakteristickými věžičkami, ve skutečnosti České republiky mimořádná.