Page 113 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

Spodní část sloupu se vložila do díry, přišlápla, Žatecká drátěnka se od ostatních drátěnek liší
a sloup se pozvolna zvedal pomocí vidlic do patřičné tím, že má rámové neboli okrajové sloupy šikmé,
polohy. Dále se pokračovalo na levou stranu čímž zajišťuje větší stabilitu celé chmelnice a její
a pozvolna se zvedaly další čelní sloupy. životnost. Tato konstrukce vyžadovala propracovaný
systém kotvení, který se v průběhu let neustále
zdokonaloval.
Tak se postavilo celé čelo chmelnice a nakloněné
sloupy byly navzájem svázány a podepřeny. Žatecké chmelařství se tak ve světě proslavilo nejen
Všechny ostatní sloupy se postupně opatřily vynikající kvalitou chmele, ale i chmelnicovými
oky a dráty v přesně daném pořadí. Tyto sloupy konstrukcemi. Byla to právě žatecká drátěnka,
se již nezvedaly, nýbrž tlačily kupředu, a tím která byla převzata do mnoha pěstitelských států
se dostaly do patřičné polohy se všemi dráty. a tvoří dodnes základ používaných chmelnicových
Rámové sloupy se hned uvázaly ke kotevním konstrukcí. Náklady na zřízení takové chmelnice byly
kamenům. Tak se pokračovalo po celém pozemku o 25-30 % nižší než u chmelnice tyčové. Chmelnice
až ke druhému čelu. K napínání konstrukce zároveň měly vyšší výnosy a chmel byl kvalitnější.
bylo třeba dvouramenných pák s krátkými
řetězy, speciálních kleští a speciálních klíčů. Dosah přechodu na nový typ chmelnic byl pro rozvoj
chmelařství mimořádný. Umožnil zvýšit výnosy,
Po ukončení napínání byla celá chmelnicová protože vzhledem k úspoře místa bylo možné na
konstrukce vyrovnaná. stejné ploše vysadit více rostlin. Klesly i nároky
na pracovní sílu, protože chmel nebylo nutné tak
Nakonec bylo třeba natáhnout řadové dráty. To byla často „vést“, tj. přivazovat, jako v případě tyčových
jediná práce, která se dělala ze žebříku. Dráty se chmelnic, tyče nebylo nutné po sklizni skládat a na
napínaly lehkou krátkou dvouramennou pákou. jaře znovu stavět a také při sklizni zvládl jeden
pracovník strhat z konstrukce chmel v množství, na
Chmelnicová konstrukce se musela každoročně které bylo dříve potřeba více lidí.
udržovat. V zimních měsících, většinou v lednu
a únoru, docházelo k napínání kotevních Drátěné konstrukce umožnily využívat při obdělávání
půdy potahy a následně i mechanizaci, byť v našich
drátů otáčením válečků, tzv. špačků pomocí podmínkách byl její nástup pozvolný.
jednoramenných pák. Dále bylo nutno opravit 113
nebo vyměnit poškozené nebo uhnilé sloupy.

Žatecká drátěnka s typickými krajními šikmými sloupy,
poč. 20. stol.