Page 116 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

Hvozdová sušárna chmele s výparníkem na střeše, Sušárenský boom byl v prvních desetiletích
dům čp. 30, Dvořákova ul., Žatec, 2016
mimořádný. Jestliže pro 70. léta 19. století se počty
sušáren celkově pohybovaly v řádu jednotlivých
kusů, tak ve 20. letech 20. století jich bylo jen
v žatecké chmelařské oblasti téměř 5 500. Prakticky
každá z vesnických usedlostí tedy měla svou vlastní
sušárnu, u velkých hospodářství byly v jednom areálu
i dvě. Velmi významným aspektem ovlivnění podoby
vesnic chmelařskou prosperitou se nově stala účelová
sezónní nabídka pěstitelům chmele. Sušárny si totiž
na vesnicích stavěli i příslušníci nižších sociálních
vrstev, kteří sami vlastnili chmelnice relativně malých
rozloh. Pro finanční rozdíl, za který se vykupoval
dobře usušený chmel, se vyplatilo postavit si vlastní
objekt, protože v sezóně s bohatou úrodou chmele
mohli nabízet svou sušárnu k pronájmu ostatním.

Na přelomu 19. a 20. století proto prošly chmelařské
vesnice v okolí Žatce obdobím mimořádného
stavebního růstu. Jeho projevem byla nejen výstavba
desítek sušáren chmele v poměrně krátkém časovém
období, ale také modernizace a úpravy usedlostí,
kterými chmelaři navenek demonstrovali své
bohatství. Podmínkou masivního stavebního rozvoje
2. Popis tohoto období byl ale nejen dostatečný přísun zedníků,
tesařů a pokrývačů, ale také dostatek stavebního
materiálu. Další charakteristickou součástí vesnic,
prosperujících z produkce a zpracování chmele, se
v té době staly nově zřizované vápenky a cihelny.
116 Neobvyklá výstavnost zemědělských usedlostí byla
předmětem údivu mnoha domácích i zahraničních
návštěvníků regionu a byla reflektována i v dobovém
tisku. Výstavnost vesnické zástavby této doby výborně
reprezentuje právě vesnice Stekník.

Technologický vývoj v následném zpracování
(skladování, síření a balení chmele)
Nárůst spotřeby piva, ale i změny v technologii
jeho výroby od poloviny 19. století ovlivňovaly
spotřebu chmele a jeho produkci. V důsledku tohoto
nárůstu vznikaly v Žatci - zejména v jižní části
komponenty - nové sklady a balírny chmele, které
patřily obchodníkům s chmelem. Mezi obchodníky
začaly prosperovat židovské rodiny a mezi názvy
obchodních firem se objevovala jména Wűrdinger,
Kohn, Melzer, Christl, Pfister, Wüstel, Abeles, Stern,
Epstein, Mendl, Grube, Zuleger, Bondy, Löbl, Glaser,
Holy, Paulus, Hahn, Danzer a další.

Starší sklady chmele byly většinou jednoduché
stavby, někdy s obydlím vlastníka. Při jejich výstavbě
se používala běžná technika pro stavbu patrových
městských domů. Od počáteční fáze výstavby skladů
a balíren chmele v Žatci je zřejmá tendence stavět
sklady s prostorami dostatečně velkými a suchými,
které by umožnily v případě potřeby uskladnění
maximálního množství usušeného chmele, vertikální
a horizontální dopravu a žokování (šlapání) či
Venkovská sušárna chmele s výparníkem na střeše, přistavená ke stodole, lisování chmele.
Žatecko, poč. 20. stol.