Page 117 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

Vysypávání usušeného chmele v nejvyšším patře skladu a balírny chmele - začátek
procesu jeho zušlechťování, Žatec, poč. 20. stol.

Sirné komory
Do sirných komor s podlahami z železného pletiva se
chmel nasypal shora, až kuželovitá hromada chmele
vyplnila celou komoru. Zavřely se dvojité ocelové
dveře a v přízemí se ve speciálních topeništích zapálily
kousky síry nebo sirného květu. Na 50 kg chmele
připadlo cca 0,5 kg síry. Vznikající kysličník siřičitý
prostupoval podlahami sirných komor a působil na
chmelové hlávky. Po cca 5-6 hodinách se otevřely
komínové klapky a případně spustily ventilátory.
Komíny jednotlivých skladů a balíren vypouštěly Do těchto skladů se přivážel zejména již usušený
kysličník siřičitý do ovzduší. Právě z důvodů síření a vykoupený chmel z pěstitelských oblastí a vesnic.
chmele a vypouštění sirnatých zplodin do ovzduší
byly žatecké sklady a balírny chmele opatřovány až Ve skladu chmele byl chmel upravován buď podle
45 m vysokými cihelnými komíny. Po síření se chmel obchodních zvyklostí, nebo podle požadavků pěstitele.
z komor vyhrnul a ukládal se do vývozních žoků. Proces Žoky s chmelem se pomocí jednoduchých rumpálových
ukládání do žoků probíhal tak, že se do kulatého výtahů, vnitřních i vnějších, dopravovaly do horních
otvoru v podlaze osadil kovový kruh s háčky a k němu pater skladu, tam se naskladňovaly, potom postupně
se zavěsil vývozní žok o délce cca 180-200 cm. Do žoku vysypávaly a chmel v technologickém procesu putoval
se lehkou lopatou nahrnulo cca 40 cm chmele a poté směrem dolů.
se do žoku spustil pracovník skladu, zvaný „šlapák“, Sklady chmele měly dřevěné podlahy, protože od
nebo „tlapák“ a sešlapával, po každém přisypání dřevěných podlah chmel nejméně vlhne. Dřevěné
shora, chmel po obvodu žoku, dokud nebyl naplněn. podlahy skladů jsou zachovány ve vysokém počtu staveb, 117
Potom se cca 60 kg vážící žok uvolnil, spustil z otvoru například v čp. 1950. Zdi skladu byly navrhovány tak,
na podlahu a odvezl speciálním vozíkem - rudlem do aby izolovaly proti teplu. Okna byla zakrývána většinou
skladových prostor. modrým papírem, aby sluneční svit nepoškozoval
uskladněný chmel. Skladiště musela být dostatečně

Násyp chmele do sirné komory v balírně a skladu chmele,
Žatec, poč. 20. stol.