Page 79 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

s cílem převozu k dalšímu obchodu, v Žatci byly V minulosti byla vlastnická struktura pozemků i způsob,
situovány veškeré procesy s cílem surovinu jakým se na nich hospodařilo mnohem složitější, a proto
prodat v garantované kvalitě. Fáze, které se zde byl složitější i systém provozních vazeb, které se v území
odehrávaly, nejsou tedy spojeny s pěstováním, odehrávaly. Plochy chmelnic tvořily doplňkovou produkci
ale s udržením kvality a s prodejem. V Žatci byl jednotlivých usedlostí, velká část patřila k místnímu
chmel konzervován, balen k exportu a také zde feudálnímu sídlu a chmelnice zde vlastnilo i město Žatec.
Území bylo rozdrobené na mnohem menší pozemky,
byla povinně ověřován jeho původ a kvalita. Od výrazně menší byla i plocha jednotlivých chmelnic a také
zavedení povinného známkování musel každý žok síť obslužných komunikací byla hustší. Často ji tvořila
s chmele na své cestě v Žatci „navštívit“ také budovu jednoduchá trasa mezi chmelnicí a obydlím jejího majitele.
Známkovny, prvně na dnešní Tyršově ulici, později Vypěstovaný chmel se pak nejčastěji zpracovával (tedy sušil
na Chmelařském náměstí. a balil k další přepravě k prodeji) přímo ve vesnici, v místě
usedlosti pěstitele. V závěru 19. století, po zavedení umělého
Soudobé „cesty chmele“ fungují nadále na sušení, dochází k zásadnímu rozšiřování chmelnic. Sušárny
obdobném principu jako v minulosti. Z chmelnic umožňují sedlákům zpracovat více chmele. Výrazně se
na území komponenty 01 je chmel převážen do tří proto zvyšuje počet chmelnic a jejich rozlohy. Zároveň se
velkých česaček, nacházejících se poblíž vesnice mění obslužná komunikační síť v krajině, zvyšuje se její
dopravní kapacita tak, aby umožnila z chmelnic odvést
Stekník. Tady je chmel z chmelové rostliny strojně ke zpracování více chmele. Novou dominantou krajiny
očesán a sušen, poté následuje úprava vlhkosti se stávají tyto vzhledově specifické sušárny. Na území
klimatizačními jednotkami. komponenty 01 se jednalo například o sušárnu Josefa
Schöffla či Hausmannovu sušárnu v areálu mlýna čp. 8
Lisovaný chmel se v současnosti převáží do v Trnovanech.
moderního klimatizovaného skladu v Žatci (který
je součástí nárazníkové zóny), kde je kvalita Síť komunikací mezi chmelnicemi a místem zpracování navíc
chmelových hlávek posuzována mimo jiné doplňovaly menší, dnes už ve většině případů neexistující
laboratorním rozborem. hospodářské stavby. Ty byly situované přímo v chmelnicích
a pravděpodobně sloužily jako sklady zemědělského náčiní
a útočiště pracovníků obdělávající chmelnice ležící ve větší
Poté je chmel postupně různě zpracován například vzdálenosti od statků jejich vlastníků. Díky svému umístění
do objemů podle požadavků zákazníka a připraven „na půl trasy“ mezi místem pěstování a zpracování 79
k prodeji na domácím trhu nebo k exportu. napomáhaly efektivnější obslužnosti celého systému.

Společenské změny a postupný přechod k centralizovanému
způsobu hospodaření završený těsně po polovině
20. století kolektivizací, měly svůj odraz také v podobě
chmelařské krajiny.

Doprava lisovaného chmele do skladu a balírny v Žatci, Stekník, 2019