Page 104 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

2.b3 ROZVOJ CHMELAŘSTVÍ
V 19. STOLETÍ

Konec 18. století a celé 19. století je důležitým obdobím
v postupech pěstování chmele v českých zemích. Začínají Chmelové známky
se tvořit základy budoucí techniky a rozmachu výrobních
sil. Do chmelařství přichází technický pokrok. V Žatci se výrobou chmelových známek zabýval
rytecký a ražební závod Rudolf Lässig. Jednalo se
Začátkem 19. století byl obchod chmelem v rukou o kruhové, nejčastěji mosazné plíšky s průměrem
značného počtu obchodníků českých i cizozemských. do 32 mm. Na líci bylo vyraženo jméno hospodáře,
Kromě velkých obchodníků (nakupujících 700 až 1 000 obec a číslo popisné. Na rubu plíšku byla vyražena
strychů chmele) dokládají registry i množství malých nominální hodnota. Tou byla převážně specifická
obchodníků, kteří kupovali ročně 10 až 50 strychů, aby chmelařská objemová jednotka, tzv. jeden věrtel.
spekulativně počkali na zvýšení ceny a chmel se ziskem
opět prodali. Do roku 1843 se chmel nevážil, ale měřil České chmelové známky jsou jedinečným hmotným
podle jednotek zvaných „strych“ nebo též „korec“. Byla dokladem vypovídajícím nejen o jedné zaniklé
to míra plošná i objemová; 1 strych = 1 korec = 93 litrů.
lidské činnosti, jakou byla ruční sklizeň chmele.
Důležitým mezníkem pro budoucí rozvoj českého Dějinná dokumentárnost rozsáhlejších sbírkových
chmelařství bylo v roce 1848 úplné zrušení roboty a tím souborů chmelových známek je nesporná. Odráží se
i poddanského svazku a vrchnostenské pravomoci v nich dopad světových historických dění na dějiny
nad poddanými. Dosavadní poddaní se tak stali regionální od sklonku devatenáctého do druhé
právoplatnými občany a vlastníky půdy a měli možnost
2. Popis pěstovat na své půdě chmel. Tato změna významně přesvědčit v žateckém regionálním muzeu (nachází
poloviny dvacátého století. Veřejnost se o tom může
motivovala nové pěstitele.
se v nárazníkové zóně, jižně od komponenty 02), kde
byla v roce 2001 otevřena stálá expozice chmelových
známek čítající dnes bezmála 1000 položek.

104
Věrtel je staré označení pro dutou míru pro sypké
látky, ale někdy i pro míru plošnou, jejíž velkost
byla odvozena z velikosti plochy oseté osivem
o objemu jednoho věrtele. České slovo věrtel pochází
z německého slova Viertel, protože šlo o čtvrtinu větší
jednotky, zvané strych, česky též korec. Nejstarší
věrtel byl jednotkou o objemu 25 litrů. Tuto historii
dokládají dochované chmelové známky s hodnotami
Ľ, nebo ˝ chmele a také odměrné dřevěné nádoby,
kterými se měřil načesaný chmel na chmelnici. Později
došlo k přechodu z pětadvacetilitrového věrtele na
třicetilitrový (přesné datum není doloženo).

Vytahování chmelových tyčí při sklizni chmele, 18. stol.