Page 100 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

Žatec s chmelnicemi na vedutě Jana Willenberga z roku 1602

2. Popis

100

V písemných pramenech se uvádí, že v polovině (1618-1648) se negativně promítly i do stavu chmelařství.
16. století bylo v okolí města Žatce 1 200 - 1 500 strychů Odhaduje se, že v Žatci a okolí ubyla pětina až čtvrtina
(asi 400 ha) chmelnic. rozlohy chmelnic. Těsně po skončení třicetileté války
zůstala pole neobdělána, nákladné chmelové tyče byly
Jak vypadaly chmelnice v okolí města na počátku použity vojskem i obyvatelstvem jako otop a zemědělci se
17. století dokládá veduta od Jana Willenberga z roku potýkali také se ztrátou zkušených pracovníků.
3
1602. Význam královského města Žatce potvrzuje
skutečnost, že bylo Willenbergem zachyceno právě v sérii Žatecký chmel však neztratil svoji dobrou pověst, jeho
vedut českých měst. Na Willenbergově vedutě jsou kvalitu vychvaloval například ve svých dílech vlastenecký
chmelnice jako zajímavý rys města zachycené a obsahují jezuita a spisovatel Bohuslav Balbín i exulantský spisovatel
i zajímavou informaci o tom, že některé byly oplocené, jiné Pavel Stránský. Pozvolný vzestup pěstování chmele
nikoli, a všechny byly tyčové. Willenberg zároveň zachytil dokládá významný dokument rakouské monarchie, jakým
hromady tyčí uložené přes zimu na chmelnici, což potvrzuje je tzv. Berní rula, který uvádí, že kolem roku 1654 (tedy
praxi, která se k tyčovým chmelnicím váže obecně. krátce po třicetileté válce) bylo v Žatci 293 ha chmelnic.

Z druhé poloviny 16. století pochází důležitý dokument, Čechy vyrábějí nejušlechtilejší chmel, kraj žatecký je tím
kterým je cechovní řád pro Žatec, tehdy společný ještě zvláště proslulý. Ve velkém množství vyváží se do Falce,
pro vinaře i chmelaře. Česky psané stanovy (cechovní Voitlandska, Lužice, Bavor, Míšně i do Hamburku z té
řád, artikule) obsahují třináct článků práv a povinností, příčiny, jelikož český chmel velice jest kořenný a veliké
způsobu přijímání členů a směrnice pro vlastní činnost. trvanlivosti pivům dodává.
Až od roku 1645 se v materiálech místo označení „vinař“
používalo v zápisech pravidelně označení „chmelař“. Krištof Fišer se ve své knize „De Oeconimia suburbia“
Pobělohorská doba a následující válečné období zabývá pěstováním chmele na Žatecku, Úštěcku

3 Jan Willenberg (1571-1613) byl autorem dřevořezů, grafik a kreseb, jimiž znázornil množství měst, hradů a zámků v Čechách, na Moravě, ve Slezsku,
na Slovensku a v Rakousku. Pro obory historické geografie a kunsthistorie se jeho dílo stalo cenným ikonografickým pramenem.