Page 103 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

Žatec, Žatecko a oblast žateckého chmele na tzv. prvním vojenském mapování (1780 - 1783)

řeky Ohře a na přilehlých svazích mezi Lišany, Žatcem souvislé plochy a neuplatňovaly se výrazně v obrazu
a Libočany. Nejkoncentrovanější pás chmelnic se krajiny a nebyly tak důležité z hlediska zájmů
rozkládal v pravobřežní nivě řeky Ohře od Stekníku přes sledovaných vedením armád. Postavení žatecké krajiny 103
Trnovany a Bezděkov až k Tvršicím. Na ni navazovala bylo tedy zcela bezpochyby již tehdy mimořádné.
koncentrovaná levobřežní oblast chmelnic mezi
Tvršicemi, Staňkovicemi, Velichovem a Žatcem a menší V té době již do Žatce vedla císařská silnice z Lubence,
plochy chmelnic u Libočan. Východně od Stekníku v té vedená přes Vroutek, Podbořany a Radíčeves. Její další
době chmelnice ještě nebyly s výjimkou dvou chmelnic pokračování přes Žiželice a Havraň do Mostu je na
pod Dolejšími Hůrkami (směrem k Hradišti) a jedné mapě zakresleno čárkovaně, tedy jako plánované či
malé chmelnice na okraji Lišan. Vlastní ves Stekník již rozestavěné. Trasa obou úseků se dodnes nezměnila.
existovala v dnešním rozsahu, včetně zámku a dalších Krajinu protkávala hustá síť dalších cest různé
staveb. Další dlouhý úzký pás chmelnic je zobrazen na kvality. I. vojenské mapování tedy zároveň ukazuje
jižním úbočí rokle Pereč (západně od Trnovan). Menší již stabilizovanou komunikační síť v okolí Žatce, která
plochy chmelnic jsou na tomto mapování znázorněny už i v současnosti propojuje město Žatec s územím
jen jižně od vesnice Holedeček a východně od Liběšic. nominované vesnické komponenty a byla bezpochyby
využívána pro dopravu chmele z venkova do města
Nikde jinde v českých zemích, ani na Rakovnicku, Žatce. To platí zejména o cestě z Hradiště přes okraj
ani na Úštěcku, (tedy oblastech, kde jsou Stekníku do Trnovan (a dále do Žatce). Steknickou návsí
v současnosti v Čechách další pěstební oblasti - viz procházela cesta, která se za vsí větvila do tří směrů: do
komparace 3.2.), chmelnice v tomto mapovém díle Liběšic, do Drahomyšle a do Strkovic. Žádná z těchto
zakresleny nejsou. To neznamená, že tam v té době cest nebyla později přestavěna na silnici a některé
neexistovaly vůbec, ale zjevně nepokrývaly větší úplně zanikly.

4 Čechy byly zmapovány v letech 1764-1768, ale protože byl výsledek považován za nedostatečně přesný pro vojenské využití, následovalo v letech
1780-1783 nové mapování severní poloviny Čech, včetně Žatecka - tam se proto (pokud je známo) původní mapové listy nedochovaly. I. vojenské
mapování kladlo na zachycení reálného obrazu krajiny velký důraz, protože měly skutečně sloužit vojenským účelům a znázornit podmínky pro
přesun vojsk a strategické detaily pro případnou přípravu bojových strategií nebo logistiky. Samozřejmostí je podchycení všech sídel včetně jejich
půdorysů, ale i jednotlivých staveb v krajině (mlýny, dvory, samoty aj.). Zakresleny jsou též zámky, kostely, kaple, ale i kapličky. Zvláštní pozornost
byla věnována podchycení jevů, které měly přímý dopad na pohyb armád v terénu: císařské silnice, všechny cesty, rybníky, vodní toky, nivy, ale také
vinice a chmelnice, které na rozdíl od jiných zemědělských kultur tvořily v krajině špatně prostupnou bariéru. Jde proto o nejstarší mapové dílo, které
chmelnice zachycuje. Mapy jsou ručně kolorované a jednotlivé krajinné složky jsou díky odlišné barevnosti snadno rozlišitelné.
http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?lang=cs&map_root=1vm