Page 105 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

Podíl tzv. vesnických chmelnic v Žateckém kraji postupně
vzrůstal a v 60. letech 19. století dosáhl 80 % plochy všech
chmelnic v českých zemích. K tomuto vývoji přispívala
skutečnost, že právě chmelařství patřilo k nejtypičtější
plodině vesnické malovýroby. Hodnota chmele, a tím
i jeho tržní cena, záležela (a i v současnosti záleží) na
pečlivém provedení všech potřebných prací od jarního
řezu, přes sklizeň, až k jeho řádnému usušení. Toto vše
mohla chmelu poskytnout v mnohem větší míře a kvalitě
právě menší vesnická hospodářství než vrchnostenský
velkostatek, který pro své chmelnice používal málo kvalitní
práci robotníků nebo námezdních sil. Tím od 2. poloviny 19.
století také rostl význam venkova jak pro celkovou produkci
českého chmele, tak i pro jeho uplatnění na cizích trzích.

Zrušení robotní povinnosti (založené na počtu dní)
vedlo, mimo jiné, při sklizni chmele k zásadní změně
hodnocení pracovního výkonu z „časového“ na „úkolový“. Dřevěná míra na načesaný chmel „věrtel“ o obsahu 25 l,
Důsledkem toho bylo zavádění speciálních kovových Žatecko, konec 19. stol.
chmelových známek k evidenci odvedené práce. Podle
počtu chmelových známek příslušela česáči jeho Zavádění nových plodin dalo popud ke zlepšování
odměna. Z počátku se jednalo o odstřižky železného, orebního a kultivačního nářadí. V roce 1827 došlo
pozinkovaného nebo mosazného plechu s vyraženými k vynálezu pluhu s válcovitou radlicí, ruchadla bratranců
iniciály hospodáře. Později, na konci 19. století, již šlo Veverkových, podle kterého byly konstruovány pluhy,
o odborně strojně ražené „chmelové známky“. které půdu již obracely a mohly být nasazeny i do
těžkých půd a hluboko je rigolovat. Tento vývoj zasáhl
Na polích se v 19. století začala zavádět střídavá v 19. století české chmelařství. Chmel byl tehdy důsledně
zemědělská soustava, charakterizovaná osevními vyčleněn od ostatní zemědělské produkce a hledaly se
postupy, udržujícími rovnováhu a stálou úrodnost pro něj nejvhodnější půdy, způsobilé pro jeho efektivní
zemědělských půd. Pokrok se projevil v dostatečné pěstování. Začínaly být rušeny chmelnice s nevhodnými 105
produkci píce a docházelo ke zvýšení produkce podmínkami, zvláště v jižních a západních Čechách, od
chlévského hnoje. Klatovska po Sokolovsko.

Sbírka chmelových známek v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci, 2016