Page 98 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

Již ve 13. století vznikla v Žatci skupina tzv. žateckých postupně rozšiřovala. V Žatci a jeho nejbližším okolí byla
měšťanů s právem vařit pivo, kteří se soustředili především v té době více než polovina ploch chmelnic v Čechách.
kolem hlavního náměstí.
Rovněž území nominované komponenty 01 bylo stále
První přímá písemná zmínka o žateckém chmelu pochází využíváno k zemědělským aktivitám. Ve vesnici Stekník
ze 14. století a uvádí, že roku 1348 žatecký měšťan Albert se od roku 1539 uvádí panské sídlo, tvrz patřící rodu
prodal své pozemky v žateckých městských částech Kaplířů ze Sulevic.
zvané Kole, Mlynářích a u Stroupečku včetně chmelnice
žateckému měšťanovi Jeclinovi, řečenému Bohatý. Centrum oblasti město Žatec, které těžilo ze své
výhodné polohy při splavné řece Ohři, ústící do Labe,
Chmel se v této době v Žatci pěstoval v zahradách dále rozšiřovalo své chmelnice a zvýšenou měrou se
i chmelnicích. Stejně jako jiná královská města i Žatec podílelo na odbytu chmele na domácím i zahraničním
vařil pivo na základě tzv. várečného práva ve vybraných trhu. Žatec dal již v této době své jméno hlavní
měšťanských domech. Roku 1376 potvrdil Karel IV. chmelařské oblasti českého chmele a stal se střediskem
městu „právo mílové“ na výrobu sladu, vaření, prodej znalostí o kultuře chmele, nejen pro ostatní pěstitele
a šenkování piva. chmele v českých, ale i v okolních zemích.

V 15. století konšelé určovali zralost chmele a chránili jej
2.b2 CHMELAŘSTVÍ před falšováním a mícháním s cizím hrubým chmelem.

V 15. - 18. STOLETÍ Ověřovali jeho původ městskými nebo speciálními
pečetěmi a písemným vysvědčením dokládajícím,
Vznik a rozvoj měst v době vrcholného středověku že chmel je při městě zrostlý a za jeho dobrotu
obecně znamenal novou etapu v rozvoji českého se zavazujeme.
chmelařství. Rozmach městského pivovarnictví způsobil
2. Popis velkou spotřebu chmele, což v místech s příhodnými Pozornost byla věnována také pěstování chmele. Jednu
z nejstarších instrukcí o jeho pěstování napsal již před
podmínkami vedlo k zakládání dalších chmelnic. Vlivem
zvýšených požadavků na kvalitu surovin, zejména
měšťan a pedagog Latinské školy. Zmínky o žateckém
chmele, se zlepšovala kvalita piva. Proto byl pochopitelný rokem 1540 Mikuláš Černobýl (1495-1556), žatecký
zájem měšťanů o jeho zušlechťování. chmelu i pivu najdeme v dílech významného českého
98 renesančního vědce Tadeáše Hájka z Hájku. Ten ve
Po žateckém chmelu byla velká poptávka, proto se dle svém slavném překladu Matthioliho Herbáře vydaném
zápisů v městských knihách rozloha chmelnic u Žatce v Praze roku 1562 popsal v doplňcích také český chmel

Pohled na chmelnice pod zámkem, foto J. Wara, Stekník, poč. 20. stol.