Page 97 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

Jednalo se vlastně o prvopočátky šlechtění, které bylo
postaveno na prostém výběru. Ty nejlepší chmele se
využívaly pro množení a následné výsadby do tyčových
chmelnic.

Dobu Karla IV. je možno v historii českého chmelařství
považovat za údobí rozkvětu nejen v pěstování chmele,
ale i v obchodu s chmelem. Karel IV. nařizuje pěstování
chmele a sám na svých cestách po Čechách vyhledává
příhodná místa. Chmelařství se rozšířilo i v jiných zemích
a chmelové sádě z Čech sloužily k zakládání chmelnic
v cizině. Do německého Spaltu byla česká chmelová sáď
zanesena ve 14. století jedním řeholníkem a následně
se zde chmel velmi rozšířil. Velmožové českých zemí se
obávali konkurence cizích zemí, a protože již tehdy měl
český chmel v cizině věhlas, přiměli Karla IV. k vydání
zákazu vývozu chmelných sádí pod trestem smrti. Je to
první úřední opatření, které známe, a které svým účelem
hodlá zajistiti, resp. omeziti pěstování chmele na určitý
kraj, tehdy ovšem na celou českou zemi.

Minimálně od vrcholného středověku až do počátku
20. století byl chmel téměř výhradně pěstován na tyčových
chmelnicích, kterým se dnes říká tyčovky. Tento typ
chmelnic je písemně doložen už od 14. století, spočíval
ve využití dřevěné opory rostliny. Ke každé chmelové sádi
(babce) byla každoročně v dubnu zaražena tyč o délce
6-7 m, na kterou se následně zavedly chmelové výhony.
Rostlina postupně, pomocí vyvazování lýkem nebo
slámou, ovinula celou tyč. V tyčové chmelnici se chmel 97
sázel většinou do čtverce 80 x 80 cm, takže tyče byly
rozmístěny v poměrně malých vzdálenostech od sebe. Při
sklizni se tyče i s navinutým chmelem vytahovaly pomocí Chmelové tyče po sklizni chmele složené v pyramidách,
páčidel (háků) ze země a hned ve chmelnici se očesávaly. Žatecko, poč. 20. stol

Užití tyčí na chmelnicích představovalo nejvyšší položku Obchod chmelem z Žatce a žatecké oblasti dosahoval
ze všech nákladů na zřízení chmelnice. V časech války či od 14. století i do míst hodně vzdálených. Český obchod
nepokojů byly tyče často zabavovány vojskem. s cizozemskými nebo přímořskými, hansovními, městy
využíval zaběhlých obchodních spojení a obchodních
V době sklizně se chmelové keře stahovaly z tyček, balily cest. V Hamburku vznikl největší středověký trh se
do otepí, svážely do stodol a kůlen, kde se česaly chmelové chmelem, zvaný Forum Humuli. Na tento trh se dovážel
hlávky. Načesaný chmel se sušil velmi jednoduše na i český chmel po Labi. Přes Žatec vedly dvě významné
půdách, nebo na proutěných lískách. obchodní cesty, tzv. Královská z Prahy do Norimberku
a Severní solná z Prahy k Baltickému moři, což obchodu
Chmelnice náležela téměř ke každému měšťanskému významně pomáhalo.
domu v Žatci a sušení chmele probíhalo (a to až do
počátku 19. století) na speciálně upravených půdách Komponenta 01 (Žatecká chmelařská krajina) obsahuje
domů. Tato skutečnost se projevila v obraze střešní historické vesnice Stekník a Trnovany. Vesnice Stekník je
krajiny a dochovala se i v současné komponenty 02, poprvé písemně zmíněna k roku 1389, Trnovany k roku
tedy zástavbě středověkého jádra Žatce, kdy se na řadě 1088.
historických budov dochovaly četné větrací vikýře.
Z dosavadního průzkumu vyplývá, že více než 80 % Komponenta 02 (Žatec) byla již v této době sídelním
procent všech stávajících půdních prostor na území této centrem se strategickou polohou a významnými
komponenty nominovaného statku sloužilo pro sušení privilegii. Základní městská privilegia, která Žatci udělil
chmele. Dokládá to jak specifická podoba střešních král Přemysl Otakar II. roku 1265, obsahují i obvyklý
partií s nízkými štíty, rozměrnými manipulačními zákaz zřizování hostinců „do jedné míle od města“. Tento
otvory pro distribuci chmele do podkroví a užitím letopočet je tedy možno považovat za nepřímý doklad
typických střešních oken, zajišťujících lepší proudění o vaření piva v Žatci a předpokládáme i pěstování chmele,
vzduchu, tzv. volská oka. využívaného k vaření tohoto piva, v jeho okolí.