Page 93 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

takového řešení jsou například balírna a sklad chmele, Bývalý sklad a balírna chmele firmy Bratři Christlové čp. 1950 na nám. Prokopa
označený čp. 1232 v Kovářské ulici (investor Vinzenz Velkého, Žatec, 2016
Zuleger z roku 1913) nebo skladový objekt bez čísla
popisného na parcele st. 1017/3, vedle nárožního objektu
čp. 837 v Komenského aleji (investor Johann Simon
z roku 1891).

Balírny a sklady chmele v hustě zastavěném prostoru
Pražského předměstí byly logicky umisťovány na
dopravně snadno přístupná místa. Sklady navíc
vyžadovaly důslednou a tehdy i přirozenou výměnu
vzduchu. Gravitační přirozené větrání bylo až později
doplňováno ventilátory. Aby se v interiéru chmelařských
objektů udržela stálá a nízká teplota, byly skladové
prostory, pokud to stavební podmínky dovolovaly,
orientovány k severní straně budovy. U několika
dochovaných chmelařských staveb lze popisovanou
orientaci ke světovým stranám pozorovat. Zvláště patrné
je to například u objektu skladu a balírny v Kovářské ulici
(čp. 753, Gustav Epstein, Adolf Mendl z roku 1913) nebo
u objektu na náměstí Prokopa Velkého (čp. 1950, bratři
Christlové z roku 1920).

Obvodový plášť budovy balírny byl obvykle zděný ze
smíšeného zdiva. Nejčastěji se užila opuka nebo místní
kámen. Šlo o kameny z původní středověké zástavby,
kterou nově budované chmelařské stavby postupně
nahrazovaly. Vnitřní skelety, které rozdělovaly skladový
prostor budovy do několika pater, byly dřevěné
s únosností vyhovující tehdejšímu využití. 93

Usušený chmel snadno hoří a chmelové sklady byly
stavěny s dřevěným vnitřním skeletem (viz výše), musely opatřovány až 45 m vysokými cihelnými komíny. Po síření
proto tedy od počátku splňovat tehdejší požární předpisy. se chmel z komor vyhrnul speciálními lopatami a ukládal
To se také odrazilo na jejich podobě. Každá budova je se do vývozních žoků. Sirné komory jsou dochovány
požárně oddělená a má vlastní dřevěné schodiště, často téměř ve všech objektech, kde se chmel původně sířil,
doplněné o vnější kovové schodiště protipožární. například na náměstí Prokopa Velkého (čp. 1950, bratři
Christlové z roku 1920 nebo čp. 305 a 1952, Pfister&Würstl
Aby si chmel maximálně uchoval svoji kvalitu při z roku 1873).
dlouhém transportu k zákazníkovi, procházel tzv.
sířením - specifickým technologickým konzervačním Transport chmelových žoků vertikálním směrem
procesem, který díky svým druhotným stavebním dokládají ve skladech a balírnách zachované ruční
projevům v podobně vysokých komínů umístěných dřevěné lanové výtahy s navijákem, příkladem je výtah
nad těmito komorami rovněž ovlivnil podobu města v objektu (čp. 305 a 1952, Pfister&Würstl z roku 1873).
Žatec. Důležitou součástí nominovaného statku jsou Tyto navijáky byly počátkem 20. století nahrazovány
proto objekty obsahující tzv. sirné komory, v nichž se elektrickými nákladními kabinovými výtahy, jež byly
chmel díky aplikaci kysličníku siřičitého konzervoval. postupně osazeny ve všech skladech. Dochovaly
Omezoval se tím vývoj mikroorganismů a zlepšoval se se ve většině případů popisovaných budov v území
lesk a barva chmelových hlávek. Sirné komory měly zvažovaném k nominaci a potvrzují i technickou hodnotu
v několika úrovních podlahy ze železného pletiva. Chmel dochovaného statku.
se do komor nasypal shora, až kuželovitá hromada
chmele vyplnila celou komoru. Potom se zavřely dvojité Kromě různých typů chmelových výtahů je v interiérech
ocelové dveře a v přízemí se ve speciálních topeništích skladů a balíren dochováno další technické vybavení jako
zapálily kousky síry nebo sirného květu. Po cca 5-6 například regulační klapky, speciální lisy, váhy, šablony,
hodinách siřícího procesu se otevřely komínové klapky šicí stroje na žoky, vzduchotechnická zařízení a původní
a případně spustily ventilátory. Komíny jednotlivých provozní nábytek.
skladů a balíren vypouštěly kysličník siřičitý do ovzduší.
Právě z důvodů síření chmele a vypouštění sirnatých Detailní popis chmelařských objektů je uveden
zplodin do ovzduší byly žatecké sklady a balírny chmele v kapitole 7.c